My možná během dnešního dne otevřeme ještě další schůzi Sněmovny, která má na programu dva body. Jedním z nich jsou důchody, ten druhý bod jsou poplatky pro veřejnoprávní média. Já jenom na začátku tady budu mluvit malinko obecněji, protože si nechávám ty konkrétní věci, které se týkají těch nových důchodových parametrů, až poté, pokud se otevře obecná rozprava v tom samotném zákoně, a budu mít tady několik věcí, které bych rád tady zmínil.
Začnu samozřejmě tím nejpalčivějším, a to je prodlužování věku odchodu do důchodu, které tak, jak vláda navrhuje, prozatím by mělo opravdu být do nekonečna, jak nám mnozí politici naznačují. Za mě to je nejen neudržitelné, ale také hluboce nespravedlivé, možná bych řekl až bezohledné vůči těm, kteří celý svůj život poctivě pracovali a nyní si zaslouží důstojný odpočinek. My přece nemůžeme až do nekonečna prodlužovat věk odchodu do důchodu. Ono v kuloárech tady se šušká, že se pravděpodobně načte pozměňovací návrh, který zastropuje věk odchodu do důchodu na 67 letech. Uvidíme, jak to bude. Lidé samozřejmě se dožívají vyššího věku, ovšem diskutabilní velmi je, zdali to je ve zdraví. Člověk prostě není stroj, má své fyzické i psychické limity, které nelze ignorovat právě ve jménu nějakých ekonomických ukazatelů. Je nepřijatelné, že po více než desítkách let tvrdé práce jsou lidé nuceni pokračovat v zaměstnání, i když jejich tělo a mysl již nesvedou to, co by měli. Ti lidé totiž čelí nejen fyzickému a psychickému vyčerpání, ale také se musí vyrovnávat právě s rostoucími zdravotními problémy, které prostě a jednoduše logicky s sebou to stáří přináší a jsou taktéž důsledkem třeba u těch těžších profesí dlouhodobé námahy a stresu.
My zkoumáme samozřejmě, i proč to tak je, měli bychom to zkoumat i nadále, máme tady například opravdu velký nárůst předčasných důchodů. A ta moje otázka zní, zdali máme i nějakou analýzu toho, proč ti lidé do předčasného důchodu odcházejí? Zdali máme něco na stole, proč tomu tak je, jaké jsou ty důvody? Je to důvod ten, že ta práce je opravdu už tak těžká, že ji nemohou vykonávat nebo se potřebují starat o nějakého svého životního partnera nebo prostě už mají tolik financí a peněz a našetřeno, že už nepotřebují nadále pracovat? Nebo už je to nebaví? Nebo našli nějakou rekvalifikaci nebo nějaké nové uplatnění na trhu práce? Nic takového v tuto chvíli nemáme.
Naopak to, co víme, a to, co se obecně říká, ví, píše se o tom, jsou na to analýzy, že starší lidé jsou často právě vystaveni naopak diskriminaci na trhu práce, firmy nejeví zájem o zaměstnávání šedesátníků, ba ani pětapadesátníků, chybí volná pracovní místa a zkrácené pracovní úvazky, které jsou ještě problematické navíc v tom, že za zkrácený úvazek vy prostě nevyžijete. Takže v tom hraje ruku v ruce i to, jak se chovají samozřejmě nebo co mohou nabídnout úřady práce. A tito lidé jsou ponecháni vlastně jakoby napospas osudu a končí na sociálních dávkách. Myslím si, že ruku v ruce tady s tímto by měla být podpora a vytváření pracovních příležitostí právě pro starší pracovníky. A tady já mnohdy cítím i takové, bych řekl, vyjádření skeptické některých ekonomů, kteří prostě vyměnili toho člověka za číslo v Excelu. Souvisí to samozřejmě s financemi. Krátíte důchody stávající i ty budoucí v tuto chvíli všemi těmi opatřeními od té první vlny až po tu třetí, abyste vlastně ty seniory posadili jako oběť na oltář veřejných financí.
Já si myslím, že je načase, aby vláda přestala jakoby ignorovat a pořád se vymlouvat na ty finanční věci, realitu a začala jednat jednoduše ve prospěch občanů, a ne proti nim. Já jenom tady uvedu několik konkrétních příkladů, které ilustrují tuto kritickou situaci. Například to, co víme z veřejných zdrojů: Osamocené seniorky žijí ve větších bytech nebo domech, které si nemohou dovolit dostatečně vytápět, vytápění tvoří až 70 % nákladů na bydlení a ony si musí vybírat mezi teplem a jídlem. Pouze 9 % seniorů, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení, jej skutečně čerpá. Systém je pro ně, bych řekl, až ponižující k tomu, že oni prostě nechtějí po tom všem, co v životě prožili, pracovali, starali se sami o sebe, jít na úřad práce. Samozřejmě řeknete si, vždyť to je jako jasné, že pokud má někdo větší byt, žije tam jako osamocený důchodce, vdovec, vdova, tak ať se přestěhuje, když na to nemá. A to je otázka samozřejmě potom i dostupnosti bydlení jako takového, protože ne vždycky chceme - a nemáme ani v České republice z hlediska nás jako lidí ty predispozice k tomu, že chceme ta místa rychle měnit. Máme tady nejvyšší počet lidí, kteří mají bydlení v osobním vlastnictví, to znamená, že nebydlí v pronájmu. A to všechno se vším souvisí.
Pak je tady energetická chudoba a ta s tím předchozím bodem má mnoho společného. Ta postihla 15 %, českých domácností, což představuje přibližně 1,3 milionu lidí. Tento počet do 18 let například zasažených energetickou chudobou vzrostl na 310 tisíc dětí. Tento drsný trend ohrožuje budoucnost naší společnosti, protože děti, které vyrůstají v chudobě, i té příjmové, i té energetické, mají omezené možnosti jak vzdělání, tak osobního růstu, tak samozřejmě nějakého dalšího rozvoje. To není jen statistika, to jsou právě ty lidské příběhy, které se mnohdy skrývají za tím číslem v té excelovské tabulce a které potřebují naši okamžitou pozornost, a to nemluvím samozřejmě o seniorech a třeba jejich osamocení.
Pokud se podíváme právě na ten pracovní trh, tak ta diskriminace pro ty starší lidi je závažným problémem, kdy když oni opravdu nebudou moci, tak jakým způsobem my jim nabídneme právě to další uplatnění? Starší lidé jsou často samozřejmě přehlíženi, odmítáni na základě věku, zdravotních problémů, na základě fyzické kondice. Jejich zkušenosti a dovednosti jsou naopak podceňovány, což vede k jejich ekonomické nejistotě a k částečné izolaci. To je samozřejmě nespravedlivé, je to nepřijatelné a myslím si, že bychom měli naopak nastartovat programy pro podporu třeba zaměstnávání starších lidí. Zaměstnavatelé totiž často preferují mladší pracovníky, kteří jsou považováni za flexibilnější a méně nároční na zdravotní péči. Starší pracovníci, zejména jsou to ženy, jsou vystaveni této diskriminaci, což negativně ovlivňuje jejich pracovní morálku, produktivitu, a jsme pořád v začarovaném kruhu. Já si myslím, že to je i důkazem značného nedostatku úcty a respektu k těm, kteří udělali mnoho pro naši společnost.
Jaké jsou ty kroky, které by mohly být právě k návrhu řešení, jak z této krize ven? Tak samozřejmě že to je zajištění dostupné a kvalitní péče pro naše seniory, a to nemyslím jenom u domovů seniorů, ale samozřejmě mít i v rámci jejich dalšího dožití, v rámci důstojného stáří, i v jejich blízkosti, tam, kde oni vyrůstali nebo žili, kde mají své domovy, nějaké dostupné bydlení.
Zavést opatření právě proti diskriminaci starších pracovníků a podporu jejich zaměstnávání. Zákon snese úplně všechno, ale všichni víme, že to prostě takto je. Musíme vytvořit prostředí, kde jsou právě ti starší pracovníci oceněni se svými zkušenostmi a dovednostmi, kde mají příležitost například pokračovat v práci i v souladu se svými schopnostmi, možná bych řekl až přáním.
Když se bavíme třeba o půl úvazcích, tak máme samozřejmě jedny z nejnižších mezd v Evropské unii. Tady je potřeba taktéž s tím začít něco dělat, poněvadž když máme nízké mzdy, máme nízké odvody a pořád se samozřejmě jako křeček točíme v tom pomyslném kruhu toho, že pořád říkáme, že nejsou peníze například na důchody, protože nemáme třeba takový výběr do průběžného systému, jaký bychom si přáli a hlavně potřebovali.
Potřebujeme samozřejmě investovat do zdraví a kvality života občanů, aby si mohli i užít zaslouženého odpočinku. Tady několik mých předřečníků vždycky říkalo - od narození budu pracovat, až vlastně po to, co mě zavřou do rakve - tak s tím mám prostě zásadní problém. Myslím si, že by si starší lidé měli udržet v rámci svých fyzických a psychických hodnot nějaký kontakt se svými vnoučaty a prostě normálně dožít své stáří v klidu a pohodě, v úctě a respektu.
S tím souvisí samozřejmě podpora rodin a rodičovství, aby se zvýšila porodnost a zajistila se budoucí generace přispívající do důchodového systému. Investice do rodin prostřednictvím například, nevím, zvýšených přídavků, daňových úlev, posílí rodinné struktury a zajistí i dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Vy pořád tu rodinu nějakým způsobem upozaďujete, ale je to ta nejlepší ekonomická, zdravotní, sociální jednotka, kterou můžeme i v rámci subsidiarity sociálního systému mít. Ti lidé si v rámci rodiny pomohou. Vždyť víme, že samozřejmě pokud máme úplnou rodinu, tak ta nekončí na sociálních dávkách. Až když se rozpadne, máme tady samoživitele nebo samoživitelku a všichni z daní na ně nějakým způsobem přispíváme. Rodina, podpora rodin a podpora rodičovství je absolutní základ pro každou společnost a pro každý stát.
Taktéž jsem tady vypíchl a našel další bod, který jsem si napsal, a to je transparentní a odpovědné hospodaření s veřejnými prostředky. Je důležité, aby byly využívány efektivně, ale hlavně ve prospěch občanů. O tom jsme se už tady bavili. Každá koruna musí být využitá efektivně, aby se minimalizovalo plýtvání a zajistilo se, že prostředky budou směrovány tam, kde jsou potřeba.
Tady narážím samozřejmě na to, že tato vláda zrušila například EET. Je tady celá řada dalších věcí, jako boj s šedou ekonomikou, zaměstnávání lidí načerno. V tuto chvíli je to velký problém u pracovních agentur, kde jsou zaměstnáváni i cizí státní příslušníci. Domnívám se, že tady je to velký handicap i právě z toho důvodu, že nám tyto peníze chybí v průběžném systému. Myslím si, že šedá ekonomika i díky tady těmto benevolentnějším opatřením, které tato vláda umožnila, začíná čím dál tím více bujet.
Dalším bodem, který jsem si napsal, je podpora vzdělávání a rekvalifikace starších pracovníků, aby mohli přizpůsobit své dovednosti aktuálním potřebám trhu práce. To samozřejmě zvýší jejich šanci na udržení zaměstnání a zlepší jejich ekonomickou situaci. Jsem rád, že i tato vláda začíná zavádět flexibilnější pracovní modely pro starší pracovníky nevyjímaje, protože většinou mluvíme o rodinách s dětmi, o maminkách, ale opomíjíme ty seniory, kteří by chtěli pracovat třeba na částečné úvazky. Tady si myslím, že to umožní opravdu hladší a postupné přechody do důchodu a přizpůsobení pracovního tempa jejich schopnostem. Flexibilní pracovní doba a možnosti částečných úvazků pomohou starším pracovníkům udržet si právě pracovní aktivitu bez nadměrného stresu a fyzického vyčerpání.
No, a to poslední, co jsem si napsal, je velmi důležité také pro samozřejmě nějaký ten - je to moderní slovo - wellbeing u seniorů. To je podpora komunitních programů a iniciativ, které posilují sociální vazby a poskytují podporu starším lidem v jejich každodenním životě. Komunitní centra, různé dobrovolnické programy, spolková činnost, to všechno může výrazně zlepšit kvalitu života starších občanů a snížit jejich sociální izolaci a umožnit být více v kontaktu s těmi svými nejen vrstevníky a samozřejmě jim takto prodloužit i jejich stáří.
Dámy a pánové, tato situace, která se týká toho, o čem se budeme bavit za chvilku, je, řekl bych, neudržitelná. Nemůžeme dopustit to, aby naši občané žili v tom, že najednou se jim opravdu díky této vládě sníží jejich příjmy, které se osekávají nejen u současných důchodů, ale i u těch budoucích. Myslím si, že je důležité, abychom tady měli spravedlivou důchodovou reformu, požadovali jsme tady skutečná řešení, a ne to, co tato vláda za chvilku tady přinese.
Myslím si, že lidé ve stáří by si měli v tom důstojném věku užít zaslouženého odpočinku a věnovat se svým rodinám, koníčkům, klidně i péči o zdraví, ať se vám to líbí, anebo ne. Myslím si, že je potřeba zahájit konečně pořádnou diskuzi nejen s těmi ekonomickými odborníky, kteří mají skutečně toho člověka - jim to nevyčítám - jako jedno číslo v excelovské tabulce, ale také třeba se zaměstnavateli, s těmi, kteří jsou pedagogy a mohou nabídnout další rekvalifikace. Je potřeba podívat se samozřejmě do budoucna na trh práce, jakým způsobem bude vypadat, což samozřejmě nikdo v tuto chvíli neví.
V tuto chvíli končím, protože potom se budu vyjadřovat k jednotlivým návrhům. Budeme za hnutí ANO, pokud se otevře rozprava obecná i samozřejmě potom ta podrobná, načítat pozměňovací návrhy se svými kolegy. Samozřejmě budeme chtít s vámi o této problematice diskutovat, poněvadž to, jakým způsobem budou v tuto chvíli vypadat v České republice důchody, tak takhle bude potažmo vypadat celá společnost. Nemůžeme vyčlenit jednu skupinu lidí a nějakým způsobem hojit státní rozpočet - to samozřejmě říkám velmi vážně - na těch nejslabších, ale potom těch silných, kteří mají moc a to lobby si něco samozřejmě tady prosazovat, tak jich se bát a jít jim na ruku. Naopak budu vždycky hájit zájmy těch nejslabších.
Určitě vláda v tuto chvíli snižuje, řekl bych, životní úroveň nejen nás všech, potažmo samozřejmě seniorů, tak se samozřejmě hojí i na příspěvku na péči. To jsme zažili, protože se nenavýšil ten první stupeň, který bere právě drtivá většina seniorů, od - můžeme pokračovat - slevy na jízdném a tak dále, které se změnily, a celým konsolidačním balíčkem, který zdražil život nám všem, včetně seniorů. Tak je potřeba už konečně brzdit a nebrat jim příjmy například tím, že budeme měnit vzoreček u řádných valorizací, anebo dokonce budeme měnit výpočet nových důchodů od roku 2026 jiným vzorečkem, než je tomu doposavad, samozřejmě tak, že ten senior bude na tom bit. Děkuji moc.
