Tato hranice za zachování podmínky získání doby pojištění stanovené podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. b) zákona o důchodovém pojištění podle názoru navrhovatele lépe odpovídá společenskému přínosu a statusu osob, jejichž věk je blízký důchodovému věku. Pokud vláda argumentuje nepříznivým fiskálním vývojem, lze vyjádřit přesvědčení, že by se měla více soustředit na pozitivní motivaci těchto osob k ekonomické činnosti i po dosažení nároku na odchod do předčasného důchodu namísto stanovování bariér v tomto nároku.

Druhý pozměňovací návrh cílí na zachování současné motivace k výdělečné činnosti. Tady bych chtěla říct, že vládní návrh zavádí jen možnost, aby osoba samostatně výdělečně činná, která dosáhla důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, po alespoň jeden celý měsíc uplatnila slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu.

Taková motivace je však podle našeho názoru zcela nedostatečná a podle názoru navrhovatele tedy jde proti filozofii důchodového systému, která spočívá v zajišťování osob nezpůsobilých k práci z důvodu vysokého věku a tomu odpovídajícího zdravotního stavu. Jak jsem již řekla, pozměňovací návrh proto cílí na zachování současné motivace k výdělečné činnosti v podobě zvyšování procentní výměry starobního důchodu. A navíc usiluje ještě o zvýšení sazby, o kterou je procentní výměra zvyšována, a to ze stávajících 0,4 % na 1,5 % výpočtového základu. Kromě toho návrh především ke zvýšení komfortu oprávněných stanoví, že k uvedenému zvýšení procentní výměry starobního důchodu dojde i bez žádosti pojištěnce, tedy automaticky.

To jsou tedy naše dva pozměňovací návrhy, ke kterým se samozřejmě přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.