Začněme tím, co se změní v rámci této reformy. Především se změní tempo růstu věku odchodu do důchodu. Zatímco původní plán počítá s růstem o dva měsíce každý rok, nyní se tento růst zpomalí na maximálně jeden měsíc ročně. To znamená, že věk odchodu do penze bude stoupat sice pomaleji oproti původnímu návrhu, ale prostě bude stoupat, a to nelze akceptovat.
Původní návrh neměl mít žádné omezení, což znamená, že by v podstatě rostl donekonečna. Po úpravách by to mělo být zastropováno na hranici 67 let.
Dalším významným bodem této reformy je fakt, že se přestane brát ohled na takzvanou dobu dožití. To znamená, že se nebude brát v potaz, zda se průměrný věk dožití seniorů zastaví, nebo bude růst. Tento krok může být kontroverzní, protože ignoruje reálné demografické trendy a může mít negativní dopady na kvalitu života našich seniorů.
Dále vůbec nebere v úvahu dobu dožití ve zdraví, která je u mužů 60 let a u žen 63 let. Tato čísla jsou alarmující a měla by hrát zásadní roli při navrhování jakékoliv důchodové reformy. Je nutné si uvědomit, že doba, kterou člověk může strávit v důchodu, aniž by byl limitován zdravotními problémy, má zásadní dopad na kvalitu jeho života. Tyto údaje nám říkají, že většina lidí začne čelit zdravotním problémům ještě před dosažením důchodového věku. To je závažný problém, který nelze ignorovat, zejména když hovoříme o zvyšování věku odchodu do důchodu.
S prodlužujícím se věkem odchodu do důchodu hrozí, že stále více lidí nebude schopno vykonávat svou práci ve zdraví. Povede to k nárůstu počtu lidí vyhledávajících lékařskou péči, což nadměrně zatíží náš zdravotní systém, a ti, kteří nebudou schopni pracovat, budou končit na nemocenských nebo úřadech práce, a zatíží se tak i sociální systém. Čelíme tady paradoxní situaci. Místo toho, aby lidem byl umožněn zasloužený odpočinek po letech práce, budou nuceni pracovat často na úkor kvality jejich života.
Důchodová reforma by neměla být pouze o ekonomických úvahách, ale měla by brát v potaz i lidský rozměr této problematiky. Musíme se ptát, zda je spravedlivé, aby lidé pracovali až do věku, kdy už sotva mohou využívat zaslouženého odpočinku kvůli zdravotním omezením. Musíme také zvážit, jaké dopady bude mít taková reforma na kvalitu života našich seniorů. Důchodová reforma by proto měla zahrnovat opatření, která zohledňují nejen ekonomické aspekty, ale také zdravotní a sociální dopady. Musíme se ptát, jak zajistit, aby lidé mohli pracovat déle, aniž by to negativně ovlivnilo jejich zdraví. Jak můžeme přizpůsobit pracovní prostředí tak, aby bylo přátelštější k potřebám stárnoucí pracovní síly. Na to tady navrhovatel neodpověděl a není to ani v předloženém materiálu.
Navíc pokud chceme skutečně zlepšit kvalitu života našich seniorů, měli bychom se soustředit na zlepšení zdravotní péče a prevence nemocí, které lidem umožní prožít delší část svého života ve zdraví. Investice do prevence a zdravého životního stylu by měly být nedílnou součástí jakékoliv důchodové reformy, a to v této důchodové reformě opravdu postrádám. Je důležité si uvědomit, že důchodová reforma je nezbytná. Naše populace stárne, a musíme tak najít způsob, jak zajistit, aby důchodový systém byl udržitelný i v budoucnosti. Nicméně musíme také zajistit, aby tato reforma byla spravedlivá a nezpůsobovala zbytečné utrpení našim seniorům.
Jedním z klíčových aspektů, jak zajistit dostatečné financování důchodů v budoucnu, je podpora prorodinné politiky. Naše populace stárne, a to klade stále větší tlak na důchodový systém. Abychom mohli udržet jeho stabilitu, potřebujeme nejen reformy, které zlepší efektivitu systému, ale také nové plátce, tedy nové generace, které budou přispívat do důchodového fondu. Prorodinná politika, která podporuje rodiny a zvyšuje porodnost, je klíčovým nástrojem v této oblasti. Investováním do rodin můžeme vytvořit příznivé podmínky pro růst populace, což v dlouhodobém horizontu povede ke zvýšení počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Tím se zvýší počet lidí, kteří budou přispívat do důchodového systému, a tím zajistí jeho udržitelnost.
Podpora prorodinné politiky může zahrnovat celou řadu opatření, od finanční pomoci pro rodiny s dětmi, přes zlepšení dostupnosti a kvality předškolního vzdělávání, až po vytváření flexibilních pracovních podmínek, které usnadní rodičům sladit pracovní a rodinný život. Důležité je také zlepšit dostupnost kvalitní zdravotní péče a bydlení pro rodiny. Investice do těchto oblastí se nám vrátí v podobě zdravé a dynamické populace, která bude schopna přispívat k rozvoji naší ekonomiky, a tím i k financování důchodového systému. Musíme si uvědomit, že podpora rodin není jen otázkou sociální spravedlnosti, ale také ekonomické nutnosti. Vážení kolegové, pokud chceme zajistit, že budoucí generace budou mít zajištěné důchody, musíme dnes investovat do rodin a vytvářet prostředí, které podporuje růst populace. Prorodinná politika je klíčem k udržitelnému a spravedlivému důchodovému systému.
Závěrem si musíme položit některé otázky. Zda je spravedlivé, aby lidé pracovali až do vysokého věku, aniž by měli možnost si užívat zaslouženého odpočinku. Zda bude vůbec možné, aby to fyzicky a zdravotně zvládali. Musíme také zvážit, jaké dopady bude mít tato reforma na kvalitu života našich seniorů. Jaké dopady to bude mít na ostatní rezorty, například na rezort zdravotnictví, který to zatíží. Jsou to otázky, na které si musíme odpovědět dříve, než se vůbec něco takového bude schvalovat. Odpovědi na tyto otázky nejsou ani v předložené novele a neodpověděl na ně ani předkladatel, sám pan ministr. Děkuji.
