Mario Draghi, bývalý italský premiér a prezident Evropské centrální banky, předal v září Ursule von der Leyenové, předsedkyni Evropské komise, dlouho očekávanou zprávu o konkurenceschopnosti Evropy.

Draghi byl před rokem pověřen Evropskou komisí úkolem analyzovat, jak může EU udržet svou ekonomiku v podmínkách rostoucího globálního napětí. Jeho 400stránková zpráva volá po sjednocenější evropské průmyslové politice, rychlejším rozhodování a masivních investicích, pokud chce Evropa držet krok s ekonomikami USA a Číny. Poukazuje na skutečnost, že hospodářský růst EU za posledních dvacet let zaostával za USA, zatímco Čína mezitím rychle smazává svůj náskok. Navíc se výrazně změnily podmínky, které po studené válce podporovaly ekonomický růst v Evropě, zejména v oblastech obchodu, energetiky a obrany.

Zpráva identifikuje tři klíčové transformace potřebné pro zvýšení konkurenceschopnosti, které by měla nová průmyslová strategie řešit:

1. Urychlení inovací a nalezení nových průmyslových motorů.

2. Snížení cen energií, přičemž bude pokračovat dekarbonizace a přechod na oběhové hospodářství.

3. Odpověď na méně stabilní geopolitickou situaci.

Výzkum a inovace tvoří základ této strategie. Draghi upozorňuje, že komercializace vědeckých výsledků v Evropě pokulhává a mnoho znalostí zůstává nevyužitých. Kritizuje také duplicity a překryvy mezi evropskými programy, jejichž nedostatečná koordinace brzdí inovační potenciál.

Zpráva se rovněž zabývá budoucím rámcovým programem pro výzkum a inovace (FP10), jehož rozpočet by měl být navýšen na 200 miliard €. Draghi navrhuje jeho reformu jak v oblasti priorit, tak v řízení.