„I ve třetím roce ruské agresivní války zůstává podpora napadené Ukrajiny klíčovou prioritou nově zvoleného Evropského parlamentu. Mám velkou radost z dnes schválené půjčky pro Ukrajinu, která bude financována zmrazenými ruskými aktivy. Dnes schválený nástroj doplňuje dohodnutou částku na úrovni zemí G7 a tedy není nutné, aby ho Rada schvalovala jednomyslně. Díky tomu se elegantně vyhneme vydíracím praktikám maďarského premiéra Viktora Orbána, které pravidelně vídáme při každém schvalování evropské pomoci Ukrajině,” vysvětluje europoslankyně Markéta Gregorová.
Půjčka makrofinanční pomoci je příspěvkem EU k červnové iniciativě skupiny G7. Zástupci zemí G7 se tehdy dohodli na celkové podpoře ve výši až 50 miliard dolarů (asi 1,1 bilionu korun). Splacení půjček zajistí nově zřízený mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu, a to na základě mimořádných příjmů získaných ze zmrazených aktiv Ruské centrální banky.
„Tímto krokem jasně říkáme, že ruský agresor musí nést odpovědnost za ohavné zločiny, které způsobil a že Ukrajina má naši plnou podporu ve snaze o obnovu i spravedlnost. Rychlé schválení této makrofinanční pomoci je zásadní pro poskytování předvídatelné, dlouhodobé a především včasné podpory Ukrajině. Je nesmírně důležité, abychom jako Evropská unie prokázali naši podporu a odhodlání stát při Ukrajincích, dokud se nepodaří obnovit mír a stabilitu v jejich zemi,“ dodává Gregorová, která sama na Ukrajině několikrát byla a přinesla děsivá svědectví z válkou zpustošené země.
První část finanční pomoci by podle návrhu měla být připravena do konce tohoto roku. V rámci evropských sankcí na Rusko jsou aktiva Ruské centrální banky zmrazena již od února 2022. V Evropské unii se jejich hodnota blíží 210 miliardám eur (5,3 bilionu korun), což je většina zmrazených ruských aktiv na celém světě.