Podívejte, v reakci. Bylo to dotčeno hodně. Začnu v podstatě od toho, co říká pan kolega Vondráček. Ono je to trošku v realitě ještě takové, řekl bych, lidštější a nikoho nekritizuji. Já si myslím - u některých případů to vím - že předchozí vláda za ty milníky určila takové návrhy zákonů, které již byly rozpracovány. To znamená, dali tam milníky, u kterých se předpokládá, že se dají stihnout, neboť už legislativa je v zásadě hotové má a nebyly z nějakých důvodů schváleny v předchozím období. To není jenom tento případ. Těch případů je více.
Co je spíš otázkou - tady souhlasím - to je taková ta prapodivná a pro mě taky někdy ne úplně smysluplná evropská politika, že si dáváme jakési milníky proto, abychom mohli čerpat peníze. Ale to už je systém, který je v podstatě zavedený. Předchozí vláda tam ty body dala.
Za další, my se tady příliš mnoho bavíme o nějakých procesních věcech, ale vláda se zavázala ve svém programovém prohlášení, že zvýší odpovědnost státních zástupců a soudců. To je v zásadě to hlavní a jediné, co mě v tom zákoně zajímá. V těchto oblastech jsme totiž velmi omezeni ústavou. To znamená, velmi stěží se zavádí, aby odpovědnost soudců a státních zástupců zkoumaly jiné orgány než soudní, neboli soudy samy sebe, řečeno lidově. Proto tenhle návrh zákona.
Ono se to nezdá, a ne úplně každý, kdo v té praxi není, si uvědomí, že tam v tomto směru posun je. Zavádíme přezkoumatelnost výtky v kárném soudnictví, prodloužení subjektivní lhůty pro podání kárného návrhu z velmi krátkých šesti měsíců na devět měsíců a stavění či přerušení lhůt v důsledku některých skutečností, zpřístupnění protokolu o hlasování za účelem posouzení případné kárné odpovědnosti soudce nebo způsobilosti k výkonu soudce, rozšíření okruhu případu nedoplácení 50 % platu soudcům a státním zástupcům, kteří byli dočasně zproštěni výkonu funkce, umožnění požadovat zaplacení regresní náhrady nebo například výslovná úprava některých procesních institutů s tímto souvisejících.
Takže například tento zákon odstraňuje stav, který je nevysvětlitelný, že když je nějaký soudce kárně stíhán, a někdy za vážné porušení, tak se mu doplácí po (nesroz.) 50 % platu a podobně. To je, prosím vás, kolegyně a kolegové, kteří jste vystupovali - ale to vlastně platí pro všechny - úplně takové to základní, co na tom zákoně baví mě nebo zajímá, a je to to, v čem plní tento zákon programové prohlášení vlády.
Jednoinstančnost, dvojinstančnost, kárného soudnictví je téma staré 30 let a a v momentě, kdy se z toho stal milník, tak nezbývá v zásadě než takovouto úpravu schválit. Co bude rychlejší, nebude - na pana kolegu poslance Michálka - uvidíme.
Proč složení těch senátů je takové, jaké je? Kdo zvlášť zažil vyjednávání s nějakou skupinou lidí - u soudců to platí možná dvojnásob. Bylo několik jednání, aby ty kárné senáty byly složeny tak, aby pokud možno se necítil někdo z těch soudů, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy a tak dál, nějak uražen či dotčen. No, a pak se u nich stává, že až se to domluví složitě, proběhne připomínkové řízení, a ejhle, účastníci těchto dohod začnou posílat námitky. Tak na to už jsem úplně bezmocný.
Děkuji za pozornost.
