Školství není výjimkou. Nápady, kterými hýří ministerstvo školství či poslanci vládní koalice, jsou noční můrou učitelů i skutečných odborníků. Není divu, že se děsí, s čím novým se zase tito všeumělci, toužící se zapsat do pedagogické historie, do nového dne probudí. Jednou z takových samozvaných rádobyexpertek je poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).
Není to tak dávno, co přišla s návrhem nové hygienické vyhlášky, z které skutečným odborníkům, lidem z praxe i rodičům vstávaly hrůzou vlasy na hlavě. Z nové vyhlášky odstranila například požadavek na oplocení pozemků mateřských a základních škol, které zajišťují zdraví a bezpečnost dětí, vypadlo i povinné vybavení šatnami s určenou plochou na žáka, zmizel požadavek, že ve třídách musí být umístěno umyvadlo, a dočíst jsme se mohli i o dalších skvostech.
Nyní po nějaké době oprášila svou utkvělou představu nápravy školství v naší zemi. Skutečnost, že vysokou úroveň propracovaného systému školství předlistopadového Československa pohřbila mimo jiné právě ODS a její kamarádíčkové ze spřátelených stran, jaksi pozapomněla. Rozbitá jednotná základní škola, zrušení osnov, likvidace učňovského a odborného školství, ale i speciálních škol, nerovnost v přístupu ke vzdělání, podrazy na pedagogické i nepedagogické pracovníky, to všechno stojí za polistopadovými vládami, jejichž součástí byli pravicoví hrobaři kvalitního výchovně vzdělávacího systému u nás.
Současný návrh poslankyně Zajíčkové musím jednoznačně odmítnout jako nesystémový, který přinese do školství další destabilizaci a chaos. Návrh zkrátit základní vzdělání na osm let a zahrnout do povinné školní docházky dva roky středoškolského studia současně odporuje připravené koncepci vzdělávání a novým rámcovým vzdělávacím plánům. V nich se s rozložením učiva do devíti let počítá. Léta si učitelé stěžují, že nestíhají probrat v jednotlivých předmětech všechno, co mají žáci umět. Možná by stálo za úvahu spíš prodloužit základní školu o jeden rok, aby byl dostatek času na získání znalostí a dovedností a upevnění učiva. Jenomže poslankyně Zajíčková jde opačným směrem. Základní školu o rok zkracuje.
Národní pedagogický institut v nově připravovaných rámcových vzdělávacích programech pro základní školy na příští desetiletí také „řeší“ šalamounsky zmíněný problém. Učivo jednotlivých předmětů, jako je přírodopis, zeměpis, občanská nauka a další, redukuje. Například obsah učiva dějepisu krátí o jednu čtvrtinu. Když učitelé nemají čas to naučit, tak to vynecháme a máme po problému. A tak dál budeme žasnout (stále víc) nad historickými neznalostmi naší mládeže ve zveřejňovaných průzkumech.
Prodloužení školní docházky o dva roky, které by měli žáci podle poslankyně Zajíčkové absolvovat na střední škole s tím, že se učivo zaměří na všeobecné vzdělávání a rozhodnutí o dalším odborném směřování studenta přijde na řadu až po těchto dvou letech, je zcela odtržené od praxe a potřeb žáků i společnosti.
Konkrétně: V posledních letech se potýkáme, zvlášť v některých krajích a oborech, s nedostatečnými kapacitami středních škol. Do nich by se však podle návrhu mělo přesunout mnohem víc žáků, neboť by došlo k souběhu dvou ročníků, tedy osmé a deváté třídy. Kam je umístíme a kdo je bude učit? A předpokládá paní poslankyně, že se v prvním ročníku střední školy budou učit všeobecné předměty, které jsou v současnosti učivem základní školy? Již nyní jsou oproti minulosti znalosti deváťáků tristní. To je mají dohánět na střední škole?
Další problém: Chybí nám řada profesí, potřebujeme technické pracovníky vyučené, středoškolsky i vysokoškolsky vzdělané. Budou se studenti a učni odborně vzdělávat a procházet praxemi namísto současných čtyř let pouze dva roky? No to to bude vypadat.
Mně vůbec vadí to neustálé omílání argumentu, že by se mělo posílit ve středním školství všeobecné vzdělávání na úkor odborného. Již dnes všeobecné vzdělávání zahrnuje velké procento výuky na středních odborných školách. Ale elektrikáři, mechanici, strojaři, zedníci, chemici a další se bez důkladné odborné přípravy neobejdou. Je pravda, že všeobecné vzdělávání je mnohem levnější než odborná příprava. Není náhodou toto ten hlavní důvod návrhu, který předkládá poslankyně ODS? Prostě ušetřit za každou cenu. Dopady vládu nezajímají.
Další navrhovanou změnou je plán zavést tzv. malou maturitu po dvou letech střední školy. Ta by měla ověřit základní znalosti studentů. Velká maturita by se pak zaměřila na odbornou specializaci a přípravu na vysokou školu. Nevím, jaký smysl má tento návrh na rozkouskování maturity (zkoušky z dospělosti) mít. Vyšší kvalitu vzdělávání to určitě nepřinese.
Učivo na sebe navazuje v jednotlivých ročnících, prolíná se v jednotlivých předmětech, znalosti se doplňují z různých pohledů, opakují se a rozšiřují, a to i v souvislosti s praxemi. Je to systém, který má být souvislý a komplexní. To, že každý z ministrů a nezdravě ambiciózních poslanců či poslankyň přicházejí každou chvíli s neprověřenými novotami či těmi „zaručeně skvělými zahraničními vzory“, nám určitě nepomůže.
