Jednání s premiérem Pašinjanem se zaměří na evropskou integraci a reformy právního státu. Arménie se nedávno rozhodla udělat první kroky směrem k přistoupení do EU, což je strategické rozhodnutí v kontextu narůstajícího napětí s Ruskem. „Arménie jasně ukazuje, že svou budoucnost vidí v Evropě, ne Rusku. Tento proces nebude snadný ani rychlý, ale je v zájmu EU jej aktivně podporovat. Spolupráce s Arménií znamená nejen stabilnější region, ale také nové obchodní příležitosti pro evropské firmy,“ uvedla Gregorová.
Gregorová se také setká s uprchlíky z oblasti Náhorního Karabachu, kteří museli opustit své domovy kvůli stále doutnajícímu konfliktu. „Tito lidé přišli o vše kvůli etnickým čistkám prezidenta Ázerbájdžánu, Alijeva. Arménie se nachází v humanitární krizi a EU nesmí zůstat pasivní. Je absurdní, abychom bojovali proti ruskému autoritářství, zatímco financujeme Alijevův režim odběrem plynu a ropy. Nebo ještě hůř, dáváme mu legitimitu. Třeba jako když předsedkyně Evropské komise letěla na oficiální návštěvu Baku v roce 2022. Místo toho, aby jasně odsoudila jeho agresi, potřásla si s Alijevem rukou, jako by byl váženým partnerem. Evropa si nesmí zvykat na dvojí metr, kdy jedněm diktátorům vyhrožujeme sankcemi a druhým podáváme červený koberec. Něco takového nesmíme připustit.“ zdůraznila.
Delegace si v Arménii také připomene výročí ruské agrese proti Ukrajině a bude jednat s představiteli občanské společnosti. Gregorová se zúčastní 4. Zasedání Parlamentního partnerství EU-Arménie, kde se budou probírat možnosti další spolupráce. Návštěva vyvrcholí schůzkou s prezidentem Chačaturjanem, který dlouhodobě podporuje snahu Arménie vymanit se z ruské sféry vlivu.
„Arménie prochází obrovskou geopolitickou změnou a je na nás, abychom její snahu podpořili. Demokracie, právní stát a lidská práva jsou hodnoty, které musí být v centru naší společné budoucnosti,“ dodala Gregorová.
