Musk, který je v současnosti také vysokým poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa, opakovaně volal po mírovém řešení konfliktu a vystupoval proti pokračující vojenské pomoci Kyjevu s tím, že by to mohlo vést k eskalaci a riskovat jadernou konfrontaci. V reakci na příspěvek obsahující Frederiksenové nejnovější poznámky tvrdil, že někteří evropští vůdci „chtějí věčnou válku“, a zeptal se, kolik dalších lidí bude muset přijít o život.
„Kolik ještě rodičů bez synů? Kolik ještě dětí bez otce? Podle jejich logiky to nikdy nekončí,“ napsal Musk.
Evropští lídři, kteří prosazují mírovou dohodu na Ukrajině, chtějí trvalý válečný stav, uvedl ve čtvrtečním prohlášení technologický miliardář Elon Musk. Jeho výroky jsou reakcí na nedávné video dánské premiérky Mette Frederiksenové, která argumentuje, že mír na Ukrajině může být nebezpečnější než pokračující konflikt s Ruskem.
Musk, který je v současnosti také vysokým poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa, opakovaně volal po mírovém řešení konfliktu a vystupoval proti pokračující vojenské pomoci Kyjevu s tím, že by to mohlo vést k eskalaci a riskovat jadernou konfrontaci. V reakci na příspěvek obsahující Frederiksenové nejnovější poznámky tvrdil, že někteří evropští vůdci „chtějí věčnou válku“, a zeptal se, kolik dalších lidí bude muset přijít o život.
„Kolik ještě rodičů bez synů? Kolik ještě dětí bez otce? Podle jejich logiky to nikdy nekončí,“ napsal Musk.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítá taková prohlášení jako „nesmysl“ a šíření strachu ze strany vůdců EU s cílem znepokojit občany a zvýšit rozpočty na obranu. Že jedním z klíčových důvodů ukrajinského konfliktu bylo rozšíření NATO směrem k Rusku včetně příslibu bloku, že se Kyjev nakonec stane členem, bylo to, co vyvolalo odezvu Kremlu, fakt, který už dnes hlasitě vyslovují různí představitelé americké administrativy, vede mnohé evropské lídry k tomu, že se předhánějí v siláckých prohlášeních.
To, že nejsou schopni dokázat nic jiného, než prodloužení nesmyslné války, je v jejich „svatém“ nadšení, které je spíše reminiscencí na mnohá válečná tažení proti Rusku v minulosti, nikterak nebrzdí. Evropské obyvatelstvo má být připraveno na to, že v rámci „obrany Evropy“ bude třeba přinést mnohé oběti a zadlužit se stamiliardami eur.
Před první světovou válkou to zejména ve vilémovském Německu fungovalo. Budou i nyní Němci opakovat stejnou chybu? Jejich média je na to připravují. Karl Kraus (28. dubna 1874 Jičín – 12. června 1936 Vídeň), rakouský spisovatel, dramatik, básník a novinář, kdysi řekl k tématu války jako řešení politických problémů: "Válka je nejprve naděje, že jedna strana bude na tom lépe, pak očekávání, že druhá bude na tom hůř, pak uspokojení, že druhá strana na tom není lépe, a pak překvapení, že obě jsou na tom hůř.“