„Kauza v nemocnici Motol opět ukázala, jaká je realita českého zdravotnictví a jak na úplatkářství doplácejí zdravotníci i pacienti, pro které zbývá méně peněz na zajištění péče. České zdravotnictví potřebuje reformu,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. „Je to jednoduché. Úplatky a rozkrádání v nemocnicích znamenají méně peněz pro pacienty a horší péči.“
Piráti proto požadují finanční audit Fakultní nemocnice Motol a dalších velkých nemocnic. „Do budoucna by mohlo být řešením také časové omezení mandátu ředitelů nemocnic a jejich transparentnější kontrola hospodaření. Zavedení funkčního období pro ředitele přímo řízených nemocnic by zamezilo tomu, aby mohl jeden člověk vést instituci i 25 let a nechat tam bujet korupční prostředí,“ dodal Michálek.
Michálek také zdůraznil přínos elektronických nástrojů, jako je eRecept, jehož spoluautorem je předseda Pirátské strany Zdeněk Hřib. „E-Recept šetří peníze a denně ho používají tisíce lidí. Podobně by mohly fungovat e-Žádanka, elektronická zdravotní dokumentace nebo portál pacienta, kde budou všechny důležité informace na jednom místě,“ dodal.
Klára Kocmanová upozornila na problém s dceřinými společnostmi zdravotních pojišťoven. „Všechny peníze ve zdravotnictví proudí přes zdravotní pojišťovny. Samotné pojišťovny pod veřejnou kontrolu spadají, ale jejich dceřinky nikoliv. Nikdo, ani správní rada VZP ani daňoví poplatníci nemohou kontrolovat hospodaření těchto dceřinek. To navrhujeme změnit v rámci zákona o veřejném zdravotním pojištění,“ uvedla Kocmanová. „Náš pozměňovací návrh zajistí, aby i tyto dceřinky spadaly pod veřejnou kontrolu a peníze místo kvalitní lékařské péče nemizely bůhvíkam.“
Kocmanová se také vyjádřila k návrhu, který by výrobcům těhotenských testů ukládal povinnost zveřejnit kontakt na protipotratové organizace. „Tento návrh, na kterém spolupracovalo Hnutí pro život, je má za cíl pomalými nenápadnými krůčky zpochybňovat rozhodnutí ženy o umělém přerušení těhotenství. Přitom ženy mají právo se rozhodnout samy o svém životě i o mateřství,“ zdůraznila Kocmanová.
Ivan Bartoš představil návrh na zlepšení poporodní péče prostřednictvím porodních asistentek. „Většina žen odchází z porodnice už třetí nebo čtvrtý den po porodu, často bez dostatečné podpory. Až 20 % žen má potíže s kojením, čtvrtina rodí císařským řezem a vyžaduje specifickou péči. K tomu se přidávají psychické obtíže, jako je poporodní deprese, která postihuje přibližně 10 % žen,“ uvedl Bartoš.
„Podporujeme zjednodušení úhrady péče porodních asistentek z veřejného zdravotního pojištění. Dnes musí jakákoli hrazená péče porodní asistentky projít indikací lékaře, což prodlužuje dobu řešení problémů a komplikuje přístup k nutné péči. Tento recept funguje na Západě, proč ne i u nás? Rychlejší řešení poporodních komplikací znamená méně zbytečných návštěv lékařů, hospitalizací a více času s větším klidem pro dítě a rodinu. Jde o rozumné opatření, které zvýší dostupnost péče, a zároveň ušetří zdravotnické zdroje,“ uzavřel Bartoš.
