Za posledním „volebním tahákem“ ODS, kterým je opětovné zkrácení dojezdové doby záchranky o 5 minut, ovšem Machiavelliho nehledejme. Spíše roztržitého a popleteného Rudolfa II., kterého tak skvěle herecky ztvárnil Jan Werich.
Alfou a omegou Machiavelliho knihy je totiž promyšlená koncepce. Ta může být různá – dobře míněná, špatně míněná, cílená ve prospěch občanů, ve vlastní prospěch… A právě tu ODS – stejně jako filmový Rudolf - opravdu postrádá…
Když poslanci ODS prosadili před pár měsíci prodloužení dojezdové doby záchranky o 5 minut, mluvili hodně o úsporách. To dělají rádi a často. Ovšem odborné rozbory a přesné výpočty těchto úspor, to už je jiná. Nevíme například o tom, že by zrovna tento „úsporný krok“ opřeli o nějaká tvrdá data.
Jejich stranická kolegyně Eva Bartoňová je, zdá se realitě o něco blíže a přinejmenším tuší, co si ve zdravotnictví cvrlikají i vrabci na střeše. Totiž, že efekty těchto opatření jsou marginální, a ty skutečné „černé díry“ jsou zcela jinde. A že – zvláště v Libereckém kraji s jeho geografickými podmínkami – jde o nepřípustný hazard s lidským zdravím a životy.
Paní Bartoňová však nyní pouze takříkajíc honí pozdě bycha. Propásla totiž skvělou příležitost, při které mohla skutečně věrohodně ukázat, že jí opravdu jde o fungující zdravotnictví a prospěch občanů. Stačila přitom maličkost – totiž přijít s kritikou prodloužení dojezdové doby záchranky před hlasováním.
Takových je ovšem ve vládní koalici a jejím okolí více. Například Vít Bárta, který bleskurychle přispěchal se zdrcující kritikou, která je sice mimořádně trefná, ale při bližším zkoumání se člověk nestačí divit a musí uznat, že pan Bárta Evu Bartoňovou dalece překonává. Zatímco Eva Bartoňová „pouze“ nepromluvila, když měla, Vít Bárta zdravotnickou kvazireformu svým hlasem rovnou podpořil. U paní Bartoňové se tedy dá mluvit o „Rudolfinské“ nekoncepčnosti, kdežto chování Víta Bárty je neuvěřitelně pokrytecké. Však se pan Bárta myslím někde chlubil, že tu knihu má rád (nebo jich je v parlamentu více?). Bohužel pro něj a jemu podobné, díky Ústavě, záznamům hlasování a internetu ztratily takové intriky navždy zlaté dno.
Každý občan má právo, aby k němu v případě náhlé nemoci, či úrazu přišla včas pomoc, přičemž i oněch výše uvedených 5 minut může být velmi dlouhá doba. Proto existuje stát a primárně proto občané platí daně.
Chceme-li, aby stát nejen v tomto ohledu plnil svoji funkci, neměli by ho řídit pokrytci a popletové. Na jejich místo musí přijít někdo, kdo nejprve představí občanům svoji koncepci a své vize, a potom podle nich postupuje.
Aby k něčemu takovému ovšem došlo, musí se současná vládní koalice, řečeno opět Werichem, historicky znemožnit. Zdá se, že svým prodlužováním a zkracováním dojezdové doby záchranky k tomu pan Bárta a paní Bartoňová učinili další významný krok.
