Zavolal mi přítel Mirek z Chotýšan – přijeď se podívat k nám do hospody, lidi by tě rádi viděli, ještě se pro druhé kolo nerozhodli koho volit. S Mirkem jsme pracovali 25 let vedle sebe, takže ho vždycky rád vidím.
Ve středu večer mě tedy u nich v hospodě uvedl a po krátkém úvodu jsem se dostal do křížové palby otázek na tělo: „Co tam vlastně děláte, jak myslíte na důchodce, víte vůbec, jak jsou na tom hasiči, kolik se má ještě rušit lůžek v nemocnicích, kdo udělá pořádek ve VZP, co byste nám poradil s chátrajícím zámkem, a samozřejmě - proč se tolik krade a co ti vaši kmotři….“
Kandidovat dnes za ODS není vůbec snadné, ale raději jdu s kůží na trh, než bych převlékal kabáty. Mými vzory vždy byli přímí a rovní starostové jako Jirka Burian v Sedlčanech, Mirek Rohel v Bystřici nebo Mojmír Chromý v Benešově, dej mu pánbu věčnou slávu. Kvůli nim a kvůli dalším stovkám poctivých pěšáků se hlásím k tomu, že jsme věřili a věříme v pořádek a slušnost i v politice.
I já se mohu jako bývalý starosta a mnohaletý zastupitel Neveklova pochlubit krásnou školou, novou kanalizací a konečně po létech dokončeným domem na náměstí. Vlastně to ani není politika, jen dobrá a poctivá práce.
Je zapotřebí mezi lidi co nejvíce chodit. Lidé se nechtějí za své politiky stydět, lidé se chtějí svými politiky chlubit, chtějí hrdě říkat: „To je náš zastupitel, to je náš starosta, to je náš senátor.“ Loučili jsme se přátelským stiskem ruky. Doufám, že mi ve druhém kole voleb do Senátu dají šanci.
