A je otázka, kolik je dalších takových případů, o kterých se zatím neví.

Zákon hovoří o základní péči hrazené z veřejného zdravotního pojištění a o ekonomicky náročnější péči hrazené pacientem. Ministr Heger při jeho projednávání ujišťoval, že základní péče je úroveň současné péče. Namítali jsme tenkrát, že zavedení standardů a nadstandardů povede k tomu, že to, co budou podle tohoto zákona hradit pojišťovny, bude v podstatě k ničemu. Pokud bude člověk chtít být opravdu léčen, bude muset zaplatit téměř za všechno. Bohužel, to se na příkladu nitroočních čoček nyní ukazuje jako velmi předvídavé stanovisko. VZP do katalogu standardní péče zařadila typ indických čoček, které nejsou používány v žádné evropské zemi. Tyto čočky stojí čtvrtinu ceny proti doposud užívaným čočkám, ale podle oftalmologické společnosti mohou být stejným nebezpečím, jako byly silikonové implantáty.

Pojišťovna však v současném Nečasovou vládou reformovaném zdravotnictví jinou možnost nemá. Má povinnost hradit péči v podobě ekonomicky nejméně náročné varianty. Že v případě očí mohou nastat vážné komplikace, které pak budou stát nepopsatelně více až po riziko oslepnutí, vládní poslance ani pana ministra evidentně netrápí. Jim přece reformní zákony dávají tu skvělou možnost a svobodu, kterou jejich zákony podle nich lidem přináší, zaplatit si čočky nadstandardní. Člověk s průměrným příjmem (na který nedosáhnou dvě třetiny lidí v zemi) pak má jedinou „svobodu“ – rozhodnout se mezi rizikem exekutora nebo slepecké hole.

PaedDr. Alena Gajdůšková 1. viceprezidentka Svazu pacientů ČR