Po oznámení Vondrovy rezignace jsem nejenom já ocenil jeho odborné
schopnosti v roli ministra obrany. Pokud vezmeme v potaz, že Vondrovou
předchůdkyní na rezortu obrany byla Vlasta Parkanová, která se
proslavila zejména nazpíváním ódy na americký radar a nyní čelí stíhání
ohledně nákupu transportních letadel CASA, nevychází v tomto srovnání
odstupující ministr zas tak špatně. Jelikož už téměř dva roky podrobně
sleduji problematiku armády z pozice stínového ministra, mohu relativně
pozitivně hodnotit některé jeho kroky -- ne vždy mediálně vděčná témata.
Tak
například rozhodnutí vyřadit soukromé prostředníky z kontroverzních
zakázek na ministerstvu obrany, které mimo jiné hlasitě kritizovala i
ČSSD, přispělo k jistému zlepšení stavu v rezortu obrany. Vondrovy snahy
o nápravu však neměly dlouhého trvání a ministr se musel především
věnovat záchraně své politické kariéry. V případě Vondry se však jednalo
o předem prohraný boj.
V zemi se silnou demokratickou tradicí by
v případě tak závažných pochybností, jakým čelil Vondra v souvislosti s
firmou ProMoPro, která zajišťovala ozvučení během českého předsednictví
EU, dotyčný vysoce postavený politik musel neprodleně přijmout
politickou odpovědnost a odstoupit. Sám jsem veřejně několikrát Vondrovi
tento fakt neopomněl připomenout.
Jak poněkud překvapivě přiznal
dokonce sám premiér Nečas na včerejší tiskové konferenci , Vondru k
rezignaci dohnaly zejména politické okolnosti. Je bohužel až příliš
symptomatické pro současnou vládní koalici, že ministři odstupují na
základě různých podezření či v důsledku těžko skrývaných třenic mezi
jednotlivými koaličními partnery. Můžeme jen spekulovat, nakolik
například stále nedošetřená kauza ohledně nákupu letadel CASA a následná
série vyhrocených sporů Alexandra Vondry s ministrem financí Kalouskem
stála za pádem šéfa resortu obrany.
To nejenom nevypovídá nic
dobrého o končícím ministrovi, ale především vrhá špatné světlo na vládu
premiéra Nečase jako celek. Pro výběr Vondrova nástupce tak bude zřejmě
směrodatné jen jediné kritérium, a to Nečasová zoufalá snaha uspokojit
tu či onu rozhádanou část své koalice a zaručit tak přežití své vlády
alespoň na pár dalších týdnů. Jakékoliv jiné zájmy -- armády nevyjímaje
-- se pro Nečase stávají podružné.