Etapa I.
Zlatá devadesátá. V devadesátých letech byl Klaus na vrcholu. A nechtěl se zdržovat omezeními. Inspirovat se v okolních státech mu přišlo asi ponižující. A tak, než byly přijaty potřebné zákony, ponechala se zcela volná ruka trhu. Proč se zdržovat pravidly a odpovědností?
Kuponové knížky s podpisem ministra financí (Klaus) musely přeci přijít do každé ruky voliče ještě před volbami, kampani zdarma aspirant na premiéra nemohl odolat. Že banky rozdávají úvěry na zcela nesmyslné projekty, že mnozí už dopředu vůbec neuvažují o splácení? To je přece daň za volný trh, vy nevzdělanci!
A taky je to nutná podmínka udržení se u moci. Mafiánský kapitalismus páchal škody na ekonomice i morálce lidí.
Právo a spravedlnost šly stranou.
Etapa II.
Opoziční smlouva. Uzavřena po volbách, kdy z mrtvých vstal Klaus - a s ním i ODS. Sice se mluvilo o švýcarských kontech, mezi sponzory ODS figurovali mrtví, ale skrz opoziční smlouvu se podařilo udržet se ve hře. A nejen to. Podařilo se paralyzovat fungování policie i státních zastupitelství. A tak zločiny 90. let nemohly být vyšetřovány. A byl klid.
A taky to pomohlo udržet se u moci. Právní stát fungoval jen na papíře, spravedlnost platila jen pro některé.
Právo a spravedlnost šly stranou.
Etapa III.
Zametání stop. V letech 2011 a 2012 se něco změnilo. Opoziční smlouva přestala fungovat. Policie získává znovu sílu, státní zastupitelství po letech pod vedením Rampuly a Vesecké začíná plnit svoji funkci. Staré případy z 90. let i období opoziční smlouvy se dostávají před soud. Kam až dosáhnou jednotlivá vyšetřování? Co si to policisté a státní zástupci dovolují? Sahat na nedotknutelné, neomylné špičky politiky? Tomu je potřeba učinit přítrž!
Ale jak, když už doba prezidentského mandátu končí, volby jsou daleko, policie pracuje… Amnestie. Jediná možnost jak zkušené, movité grázly, kteří se dokázali dostatečně dlouho vyhýbat spravedlnosti, zachránit. Ještě obalit neplatiči výživného, aby to působilo důvěryhodně - a amnestie je hotova.
Snad už nejde o udržení se u moci. Ale právo a spravedlnost šly i v třetí etapě stranou. A naděje na vyšetření zlatých let devadesátých i opoziční smlouvy jsou také pryč. Přece si nemohl nechat ministr financí, premiér a prezident Klaus svůj model hospodářského zázraku České republiky pošpinit vyšetřováním.
Jen doufám, že tohle už je poslední škoda, kterou prezident Klaus (ODS) této zemi napáchal. Že se k ní připojil i premiér Nečas (ODS) a ministr spravedlnosti Blažek (ODS), mi přijde jako obrovská chyba a rána zbytkům důvěryhodnosti vedení země. Co se stalo, je ODSouzeníhodné.
Mgr. Jan Farský
