Dotování kultury, dopravy a dluhy měst. Konání dobra, či cesta do dluhového pekla?

Dnes jsem si objednal lístky na operu v Liberci, vzal jsem si jedny z lepších (ne-li nejlepší) do první řady a překvapilo mě, že jeden lístek stál jen 290 Kč. A porovnal jsem to s novým „trhákem“ Babovřesky.

La traviata trvá skoro 3 hodiny v orchestru je tak 50 lidí + dirigent na jevišti se objeví 9 zpěváků plus v zákulisí další zaměstnanci – na to přeci nemůže stačit lístek v průměru za 200 korun!!!

Oproti tomu za Babovřesky zaplatím v Liberci 159 korun za 133 minut, kdy mne obslouží jedna pokladní a jeden promítač. Přijde mi to jako děsivý nepoměr 

Nehodlám hodnotit kulturní přínos ani jednoho díla. Toto podle mne nepřísluší naprosto nikomu. I filmy jako Babovřesky, Kameňák, či bůhví co je označováno za brak, mají právo na existenci, pokud si je producenti platí ze svého. O tom, co je kultura se vedou sáhodlouhé spory, a připomeňme, že opera také kdysi bývala zábava pro nejsprostší lid.  A tehdejší „kulturtrégři“ na ní možná měli podobný pohled, jaký mají ti dnešní moudří na ony Babobvřesky

A to mě přivedlo podívat se, jak je to možné že personálně mnohem silněji obsazené představení stojí v podstatě stejně.

Odpověď je nabíledni – DOTACE!

Jelikož jsem Liberečák, tak jsem se začal zajímat, kolik město dává peněz do Divadla FX Šaldy. Liberecká radnice má přehledný rozpočet pro rok 2013 zde:

 http://www.rosenbergovamartina.cz/wp-content/uploads/2013/01/ZDE1.xls

.

Město Liberec je zadluženo částkou přibližně 2 mld Kč. To je už poměrně hrozivé číslo, se kterým je třeba něco dělat.  Co by měl udělat dobrý hospodář, když zjistí, že se mu nedostávají peníze? Zkusí hledat zbytné výdaje a ztrátové podniky. Ty pak zkusí prodat, nebo pokud prodat nechce, či nemůže, tak na ně zkusí prostředky získat jinak. Slýchám argumenty, že kdyby se vstupné zvýšilo tak, aby pokrylo dotace, bylo by tak drahé, že by nikdo nechodil, případně by divadla hrála jen brak.

Takže pojďme se ponořit do suché řeči čísel a pár argumentů:

Projel jsem výše zmíněný rozpočet a vybral několik vážených a dobrých kulturních institucí v Liberci. Nejprve se zastavím u onoho divadla.

Město podle schváleného rozpočtu letos daruje divadlu 45 000 000 Kč. Návštěvnost vloni činila cca 80 tis diváků, takže příspěvek města činí cca 560 korun na diváka (45 000 000kč/80 000 diváků). 

Podobná místa, jako jsou ta moje, stojí v pražské národní opeře, což je asi kvalitativně i časově nejbližší konkurence kolem 1 100 Kč. Drážďanská Semperoper nabízí La traviatu za cca 80€. Vídeňská pak až za 200€, přibližně stejně stojí i Milánská La scala. I tyto velké operní domy však mají k dispozici např. e-shop, kde jsou koupení Libreta, CD, DVD, knihy, kalendáře a jiný sortiment pomáhající financovat umění. Myslím, že i v Liberci by si divák rád koupil reprinty plakátů z premiér jako například zde:

http://www.lascalashop.it/merchandise.asp?idp=9454&idg=17

A podobných nápadů by se dala vymyslet jistě celá řada, hrnky s krásnou budovou divadla počínaje kýčovitými koulemi se zasněženým divadlem konče. V tom je velké manko marketingu lístky by se pak nemusely zdražovat o tolik.

Co je stejné jak u libereckého tak u těchto velkých scén, že na stránkách jsou reklamy sponzorů, La scala má ještě vymyšlený perfektní program jak se stát partnerem, či jen donátorem scény. Jen mi to u libereckého divadla trochu kazí přítomnost sponzora, kterým je dopravní podnik měst Liberce a Jablonce, který je také velmi silně dotován (210 miliónů ročně z rozpočtu města).     

Velmi podobná čísla nabízí stejným výpočtem i Naivní divadlo:

Dotace 8 450 000,00 Kč, návštěvnost 16 000 diváků.  Opět dotace přibližně 500 Kč na vstupenku, prodejní cena lístku 60 Kč – to už je pomalu dražší do divadla jet autobusem to stojí tam i zpět 40 Kč

Zde na webu nejsou žádní sponzoři, e-shop by jistě dětem dokázal nabídnout mnoho zboží např. loutky, které jsou pro toto divadlo typické. Na dětech se dá vydělat tolik, že by jistě nebylo třeba zdražovat vstupné o tolik. Opět zde vidím velké rezervy  

Za kulturu považuji i návštěvu naší krásné Zoologické, i botanické zahrady, jak ta čísla vypadají tam:

Botanická zahrada:

Dotace 10 000 000 Kč, návštěvnost byla uváděna v rozmezí 120-233 tisíc návštěvníků ročně, pro výpočet použiji spodní hranici 120 tisíc návštěvníků. A dotace tak vyjde na 83 Kč – Takže vstupenka by bez dotací stála cca 220 Kč Dost podobná částka jako za kino a nižší pokud se v kině obejdete bez popcornu.

Zoologická zahrada:

Dotace 27 928 000,00 Kč. Vloni byla i díky narození malých tygrů rekordní návštěva 362 tisíc návštěvníků, tak by nebylo fér toto číslo použít k výpočtu a použiji číslo 300 000 i tak to vyjde na cca 90 korun.  Dnes stojí vstupenka do Zoo 120 Kč, takže by se obě zahrady srovnaly na ceně kolem 200 Kč. Zatím co kino je na dvě hodinky v obou zahradách za tuto cenu můžete strávit celý den.

Nikomu nepřijde divné, že u kadeřníka nechá žena 800 Kč bez mrknutí oka, na kosmetice 500 Kč také. Masáž na hodinu kolem 500 Kč je také naprosto běžná, kino jsem již uváděl - vstupné 160, předražené pití a pamlsky tvoří další velký příjem kinosálů.  Za bowling cca 300 Kč na hodinu. Když si půjdete zahrát tenis tak vás 200-300 korun za hodinu čekají také.  Proč nám tedy přijde divné ocenit práci tolika lidí a přeci jen výjimečné prostředí divadla/ZOO. Proč nám není divné, že dáma za účes dá přibližně 600 Kč, pán za půjčení smokingu zaplatí kolem 1200 bez mrknutí oka. Ale po zpěvácích, sólistech i sboru, hercích, hudebnících, inspicientovi, osvětlovačích, šatnářkách, garderobiérech a přiznám se, že nevím, kolik profesí se „motá“ kolem jednoho divadelního představení  chceme aby nás 2-3 hodiny bavili za cenu okolo 200 Kč. Ta cena lístku prostě je kolem těch 600-900 korun ať děláme, co děláme, jen nám rozdíl dosud platí všichni obyvatelé Liberce.

Dotace fungují tak, že se z peněz, které město dostane z daní a poplatků rozdělí oněch 80 950 000,00 Kč (součet všech výše uvedených dotací) mezi všechny obyvatele Liberce. Což činí na osobu cca 900 Kč .

Vy, co to čtete na internetu, se třeba ušklíbnete nad tím, co je to 900 korun za rok. Proč ten Forbelský tolik brblá pro takový pakatel.

Já odpovím: Protože jsem pro fér hru a chci, aby si každý platil to, co zkonzumuje. A těch 900 Kč neplatím jen já, nebo vy. Co když se zeptám takhle:

 „Opravdu má moje stará, téměř slepá, nemocná, a téměř nepohyblivá sousedka platit někomu 900 korun jen proto, aby mohl jít levněji do divadla nebo se podívat na zebry? “

 Věřte, že pro starého chudého člověka je 900 Kč hodně, a často po zaplacení nájmu a energií, to má spousta z nich na celý měsíc. A to má platit tuto částku jen proto, že někdo chce mít levnější lístek na operu? Nepočítaje v to , že ona stará sousedka zaplatí dalších 2100 Kč, aby měla levnější MHD, kam město dává dotaci 210 milionů a dopravní podnik jak jsem výše uvedl, sponzoruje divadlo. Co to je? Dotace na druhou?

To máme  3000 Kč za rok, jen za kulturu a MHD. Za to by si jistě ráda sousedka koupila něco na sebe, nebo si za ně třikrát sama zajde třeba na tu operu, kterou v mládí tolik milovala a teď na ní nemá. A ještě ji zbude na Zoo nebo botanickou zahradu.

Neberme té paní její peníze a neurčujme, co za ně kdo zaplatí. Ať si sama rozhodne co je pro ni priorita.

Takže modelové stařence by třeba nebylo nutné zvýšit daň z nemovitosti, která v Liberci vloni stoupla z průměrných 580 na (opět průměrných) 1 200 Kč. Nebo základní sazba DPH o 300% za posledních 6 let. Ani by třeba nemusela ani platit o polovinu více za uhlí, až se od příštího roku zavede uhlíková daň.

Město ani sát totiž nemá jiné peníze než ty které formou daní a poplatků nejdříve lidem sebere a pak někdo moudrý rozhodne, že pro onu babičku bude dobré, když mě přispěje třeba na vstupenku do divadla, nebo na prémie pro dozorčí radu dopravního podniku. Případně by mohla ve faktuře za elektřinu poslat něco i chudákům co v potu tváře postavili pro dobro nás všech solární elektrárny. 

Opravdu je spravedlivější všem vzít stejně a někomu zaplatit jeho radosti, koníčky nebo mu dokonce přispět na soukromý obchod? Kolik je jen dotací do různých hotelů, restaurací, penzionů na kterých pak majitel vydělává. Platí mu to nejen bohatý ředitel firmy, či vykořisťující živnostník, nebo podnikatel z daní, ale právě i ta babička co počítá každý rohlík.

Nebylo by správnější a spravedlivější, kdyby si každý platil to, co potřebuje a chce? A pokud je to nad síly jedince, pak od toho kdysi bývaly spolky.

 Například někteří Liberečáci již jistě slyšeli třeba o Horském spolku pro Ještědské a Jizerské hory.  Po kterém zůstalo spousta rozhleden, horských chat a restaurací. Peníze tento spolek (který v dobách největší slávy 7 700 členů a ti peníze získávali buď mezi sebou, nebo prodávali dluhopisy, které si však většinou nenechávali kupci proplatit a z takto získaných peněz stavěly právě ony restaurace, které jim generovaly další zisky. Pak moli vybudovat i síť značených cest a vybudovat i rozhledny. Ani by je nenapadlo žádat nějaké peníze od státu nebo od města. No možná je to i napadlo, ale zase tehdejší radní ani nenapadlo jim je dát.

Také možná proto, že se neplatila zábava jednotlivců z peněz všech, byla za 1. republiky sazba daně výdělkové od 2,4 do 4 %, důchodové daně pak od 1 do 28%. A divadla fungovala, Liberecká zoo v té době také byla, tramvaje také jezdily – když se přiznám, nevím, jaké bylo jízdné a jak se na financování podílelo město. Možná se někdy ponořím do archivu a pokusím se na to téma napsat článek.

Věřím tomu, že lidem nesebere více jak polovina jejich výdělku na různých daních a poplatcích, pak se dokáží sami postarat o to, aby jejich město a potažmo stát, vzkvétalo a prosperovalo. A to bez armády úředníků, která stojí v případě liberce a oddělení kultury další 2 175 000 Kč jen za to, že úředníci z tohoto odboru kontrolují a účtují peníze, které vzali nám.    

 Rád bych, kdyby se nad tím lidé zamysleli a pokusili si představit, jaké by to bylo rozhodovat o svých penězích sám. Byla by to stejná změna, jako když odejdete od rodičů – svoboda nakládat s vlastními penězi je vyvážena odpovědností za to, za co je utratíte – ale je to vaše volba, vaše peníze a ten pocit svobody je k nezaplacení.