Koncepční chaos a delší ekonomická stagnace už dávno oslabily důvěru ve vládu a tyto události byly jen spouštěčem poslední agonie vlády, kterou na jejím počátku tolik vychvaloval Václav Klaus Vláda již podala demisi, ale je stále otevřené jaké politické řešení z krize nakonec zvítězí. Je to jak šachy, ale logika ukazuje kdo a proč se bojí nejrychlejšího a nejčistšího řešení, tedy předstoupit už nyní před voliče.
Staronová sestava sice navrhla Miroslavu Němcovou, ale na tahu je prezident, koho si vybere. Přitom je třeba vnímat, že pověřit neznamená jmenovat premiérem. A jmenovat premiérem neznamená získat důvěru. Pravice by asi velmi znejistila, kdyby prezident žádal 101 podpisů bez přeběhlictví. Je zjevné, že taková majorita už se dnes ve sněmovně sehnat nedá. Tím by prezident koalici asi dostal. Takový požadavek ale zatím nepoložil na stůl.
Politicky jde samozřejmě o to, že takto zdiskreditovaná vláda by už neměla pokračovat ve starých kolejích. Její příznivci ale slibují většinu, Předseda klubu ODS hovoří o tom, že je schopen paní Němcové sehnat »prostou většinu z přítomných«. To naznačuje, jako kdyby koalice měla nějak zajištěno, že část poslanců nepřijde do práce a tím by se snížilo kvorum. Taková vláda by pak prošla třeba i s 99 a méně hlasy.
Na přehlasování veta senátu či prezidenta nezbytnými 101 hlasy by to však nestačilo. Navíc, poslanci, kteří by při tak důležitém hlasování nepřišli do práce a nepřímo by podpořili vládu, by se vystavili otázkám, jakou měli doopravdy motivaci. V atmosféře, kdy minulou vládu sestřelila praktika poslaneckých trafik a někteří politici jsou za jejich přijetí dokonce vazebně stíháni, je velice ošemetné.
Prezident Zeman nyní naznačuje, že by pověřil sestavením vlády někoho jiného, zřejmě mimo parlamentní politické spektrum v rámci tzv. vlády odborníků (viz vlády Tošovského či Fischera). Podpora takové vlády bez politického koaličního mandátu by samozřejmě musela mít jasně řečené podmínky jako např. časově omezený mandát, tvorba rozpočtu na rok 2014 či že by nesměla realizovat velké státní zakázky. A kdyby nedostala přes to důvěru, jejím jmenováním by přinejmenším skončila současná vláda v demisi. A vše by pokračovalo dál.
Pokud by varianta vytvoření nějaké vlády nebyla schůdná, je tu pořád varianta, kterou tlačí celá opozice, tedy rozpuštění sněmovny 120 hlasy. To je cesta rychlá a obnovující politickou a věřím že i ekonomickou stabilitu. Zatím tahle varianta zůstává tématem jen na opoziční straně hřiště a opozice má jen 93 hlasů. Je otázkou do jaké míry jednotlivci v provládním táboře či v řadách nezařazených poslanců slyší hlas lidu, který už pro předčasné volby je většinově. Mohou si užít ještě těch jedenáct měsíců ale za cenu toho, že ztratí definitivně kredit.Připomínám přitom také slib Miloše Zemana, že bude prezidentem dolních deseti milionů občanů ČR.
Prezident zatím upřednostňuje úřednickou vládu proti předčasným volbám s tím, že je tu ještě řada rozpracovaných zákonů, které by padly pod stůl, a že peníze za předčasné volby by byly »vyhozené do vzduchu«. Ale vybrané zákony se dají ještě v červnu prohlasovat a klíčový zákon o státním rozpočtu na rok 2014 teprve přijde a bude stejně v mimořádném režimu.Předčasné volby něco stojí ale vládnutí bez řádného politického mandátu by také mnoho věcí prodražilo. S „prezidentskou“ vládou by sněmovně již zbyla jediná možnost, rozpustit se. Protože i vláda která nezíská důvěru, tak pokud prezident bude otálet se svým druhým pokusem může vládnout v rámci exekutivních pravomocí.
Co je ještě ve hře v táboře parlamentních stran ? ODS je nyní na kolenou a ani genderové mimikry s návrhem ženy do čela vlády ji nemohou do voleb rehabilitovat. Ad hoc strana LIDEM jako vládní apendix v podstatě končí, takže klíčový vliv na další vývoj má TOP 09. Ta zatím podporovala pokračování koaličního vládnutí. Protože ale také dosud nepodporovala úřednickou vládu (v té by přeci ministrem financí už nebyl Miroslav Kalousek), tak je možné že by mohla nakonec kývnout na předčasné volby. Obavy že by úřednická vláda byla vlastně instrumentem politiky prezidenta Zemana mohou být silné. A předčasné volby aspoň TOP09 pomohou proti pravicové konkurenci.
Samozřejmě by mohla TOP09 čekat na další ústavní pokusy o sestavení vlády. Druhý má ale ještě prezident a nemusel by s ním spěchat. Ten třetí totiž už jde za hlavou sněmovny Možná proto se tak Miroslav Kalousek ohradil vůči možnosti sundat z postu šéfky sněmovny Miroslavu Němcovou za ODS. Výměny šéfa sněmovny by totiž nemusela být nijak jednoduchá a tak by jeho role při volně kandidáta na premiéra mohla připadnout statutárnímu zástupci Miroslavy Němcové, jímž je v této chvíli zástupce ČSSD Lubomír Zaorálek. Pokud Miroslava Němcová nesloží funkci, tak by v ní zůstala, ale je velmi pravděpodobné že by na třetí pokus už vůbec nedošlo. Připomínám že těsně před volbami se už parlament nedá rozpustit.
Jestli je podstata problému v celém nastavení vládnutí, tak změnit to mohou opravdu jen volby . Čekají nás strategická rozhodnutí. A tak je možná významným faktorem i čas. Kdyby do voleb posílila politická pravice či pravý střed v podobě další strany která by se dostala do parlamentu, mohla by lépe tlačit na politickou levici. Možná by někdo dokonce rád posunul ČSSD do polohy, aby pomohla pravici vládnout jejíma rukama. Proto se také KSČM primárně soustřeďuje na přípravu voleb a na alternativu, kterou chce nabídnout občanům a případným spojencům. Jsme pro podstatnou změnu a tak lavírovat nemusíme a také nebudeme.