Z čehož veterán české politické pavlače Miroslav Kalousek dovozuje, že byla pošlapána demokracie a parlamentarismus. Ano, ten Kalouskův „parlamentarismus“ a ta Kalouskova „demokracie“ určitě. Cudně se přitom zapomíná, že příčinou dnešní situace byla demise Petra Nečase po skandálu, který nemá odbody a navíc zdaleka ještě neskončil.
Pan prezident Zeman uvedl, že byl motivován i tím, aby byla v nejbližších měsících zachována nezávislost vyšetřování současných závažných kauz. Musel jistě tušit, že se při tom pouští do hry skoro vabank, která se může obrátit i proti němu. Brzo uvidíme. Tedy snad. Třeba i to, kdo tady v těch uplynulých dvaceti letech vládl, a také jak, s kým a pro koho.
S trochou nadsázky by se dalo říci, že naši tzv. politickou elitu můžeme dělit na ty, o nichž to již víme, a na ty, o nichž se to teprve dozvíme. Kromě bezbarvého komparsu sedí v Parlamentu především ti, kteří patří do nějakých zákulisních sítí a pak ti, kteří již sedí ve vyšetřovací vazbě či ve výkonu trestu. To je normální? A pak je tady ještě jedna kategorie poslance, a tou je jeden jediný Kalousek. Topolánkovy vlády vztahově ovlivňoval Dalík, tu Nečasovu zase Nagyová, ale obě dvě mocensky ovládal Kalousek. Nelze se divit tomu, že se musí občas opít. Je toho na něj hodně. Krom toho se teď dozvídá, že někdo něco vyšetřoval více než rok a půl, i když latentně jistě mnohem déle.
Vystudovaný chemik, s praxí technologa ve výrobním podniku Mitas, se stal v roce 1984 členem ČSL v Praze 10. ČSL byla spolu s KSČ součástí Národní fronty. V r. 1990 se vrhá do víru dění. Je zaměstnán jako poradce a později vedoucí odborného útvaru místopředsedy vlády. V letech 1993-1998 zastával post náměstka ministra obrany ČR, staral se o finanční řízení resortu, armádní restrukturalizaci i řízení armádních zakázek. Jeho vliv rostl, a to nejen v jeho KDU-ČSL, v níž měl na starosti financování strany. Za tuto stranu byl v roce 1998 zvolen do Poslanecké sněmovny PČR. Stal se členem Hospodářského výboru, Výboru pro obranu a bezpečnost a Stálé komise pro kontrolu Vojenského obranného zpravodajství PČR.
Mezi lety 1999 – 2001 byl místopředsedou KDU-ČSL, v té době byla součástí tzv. čtyřkoalice. Miroslav Kalousek byl tak členem stínové vlády čtyřkoalice pro resort průmyslu a obchodu. V letech 2000 – 2002 byl předsedou vyšetřovací komise pro objasnění rozhodování státu v IPB. V letech 2002 – 2006 byl předsedou mocného rozpočtového výboru PS PČR. V roce 2003 byl zvolen předsedou KDU-ČSL. V roce 2006 na tento post rezignoval poté, kdy většina strany odmítla jeho návrh na koncept menšinové vlády s ČSSD podporované komunisty. Pomocné laso mu v roce 2007 hodil jeho věrný kumpán Topolánek a udělal z něj ve své druhé vládě ministra financí. Tuto pozici zastával i v Nečasově vládě.
Podobnou „teflonovou odolnost“ projevil za posledních dvacet let snad jen Václav Klaus. Oba se zdokonalovali v řemeslu zvaném technologie moci. Ostatně Kalousek začínal profesní dráhu jako technolog. Pro získání a udržení pozice mu není nic cizí. Porážky ho nakopávají do dalších válek. Žádná účelovost není pro něj nevhodná. Z flexibilního lidovce, který kooperuje čile s levicí, se stává horlivým ultra pravičákem. V jeho představě udržení si vlivu to bylo jediné možné řešení. Proto zakládá po dohodě s Topolánkem v roce 2009 novou partaj TOP 09. Opírá se o své věrné z KDU-ČSL (Severa, Šustr, Parkánová atd.) a vše zahalí do marketingové značky Schwarzenberg. Do projektu se v zákulisí zapojí jeho vlivní přátelé z byznysu (mimochodem další podobnost s Klausem).
Peníze v kampani a šikovná fikce znamenají úspěch. Média jej adorují téměř jako záchrance. „Jede se dál, točte se pardálové!“. Kalousek našel novou image – protikorupční a rozpočtově odpovědnou. Ve světě virtuálních schémat je možné téměř vše a Kalousek to dobře ví. Jako kočka s devíti životy přežil vše. Držel se zásady – „nemusí mě milovat, ale musí se mě bát“. I proto prosadil obrovské pravomoci finančně-analytickému útvaru při svém ministerstvu financí. A přežil i to, když vyšlo v r. 2012 najevo, že si šéf tohoto útvaru Milan Cícer před časem mimo jiné telefonoval i s Romanem Janouškem. Tento útvar může prolamovat bankovní tajemství a vstupovat do daňových přiznání jako svérázná finanční špionáž. Není nezajímavé, že bývalý policejní vyšetřovatel Cícer před časem prověřoval i kauzu Janouškova švýcarského konta či podnikání Hávova Omnipolu.
Miroslav Kalousek přežil i smrt vojína Prinicha, který se zabil při seskoku padákem VTO-100, který pak v r. 1998 Armáda ČR ze své výzbroje v tichosti stáhla. Přežil i smrt podnikatele Kašáka, který byl v září 2002 na Příbramsku zastřelen svým obchodním partnerem Němcem, který poté spáchal sebevraždu. Lubomír Kašák byl švagrem Kalouska.
Přežil i rekordní deficity státních financí. Ministerstvo financí připravilo státní rozpočty na léta 2008 – 2009 s deficity 107,5 resp. 178,7 miliard Kč, přičemž ta druhá suma je rekordním deficitem státního rozpočtu v dějinách ČR. V roce 2010 rozesílala Kalouskova TOP 09 občanům symbolické složenky na úhradu jejich údajného podílu na státním dluhu.
Přežil i přípravu podivné více než stamiliardové veřejné zakázky na odstraňování ekologických zátěží jedné firmě. Transparency International to kvalifikovala jako neuvážený experiment s veřejnými prostředky, při němž by stát utratil zbytečně navíc cca 30 mld. Kč. Tento záměr kritizovala i Hospodářská komora ČR. Přežil i svou klíčovou roli při prosazení diskutabilního způsobu církevních restitucí.
Přežil i povolení internetového sázení českým firmám, čímž potěšil velké žraloky domácího hazardu. Přežil i dva významné rozjezdové mecenáše TOP 09. Prvním byl Dušan Novotný, který daroval straně 11 mil. Kč, přičemž jeho firma Orgapol vedla s Ministerstvem financí spor o chybném vyměření daně ve výší 70 mil. Kč. Tím druhým je Štefan Loncnár, účastník legendárního toskánského výletu, který kdysi financoval podnikatelské aktivity bossů českého podsvětí Mrázka a Pitra.
Přežil i své další funkce, v nichž v době privatizace zastupoval vládu. V letech 1991 – 1992 jako člen dozorčí rady Jihočeských pivovarů. V letech 1992 – 1994 jako člen správní rady a jednatel Západočeských pivovarů a v letech 1994 – 1996 jako člen Prezídia Pozemkového fondu. Přežil i opakované prověřování svých majetkových poměrů. Investice do rodinného domu v Bechyni či bytu v Praze, aniž by k tomu potřeboval půjčku z banky. Přežil i kauzu se směnkou na byt na Veleslavíně, který prý původně patřil Richardu Hávovi a pak Lubomíru Kašákovi. Přežil i další finanční podporu firmy IDOS. Přežil mnohé košaté peripetie mega kšeftů svého přítele Richarda Hávy a jeho firem Omnipol a Zenit.
Méně známé je například vyšetřování německé policie případu vztahu mezi německou společností GIS a Zenitem, v němž se pak objevovaly záhadné objemy financí v jedné švýcarské bance. Do dnešního dne není rozpletena kauza pronájmu stíhaček Gripen. Švédský vrchní žalobce Christer van der Kwusta však tvrdí, že je jasné, že tento obchod provázely skryté a neprůhledné platby různým lobbistům, konzultantům a prostředníkům.
Za spornou byla považována i výměna stíhaček Mig-29 za jedenáct vrtulníků Sokol v polovině 90-tých let. V čerstvé paměti máme i různé podivnosti v případě nákupu a servisu transportních dopravních letounů Casa. Ministr Kalousek pak velmi tvrdě napadl policejní vyšetřovatele a nekompromisně obhajoval postup obviněné kolegyně Parkanové.
Richard Háva patří do specifické české VIP společnosti, kterou nazývám „dolce vita“. Mimo jiné se zúčastnil i mejdanu ve Žlutých lázních 29. května 2010, kde proběhla oslava výsledku voleb. Parta to byla skutečně velmi vybraná – Janoušek, Hrdlička, Charouz, Kočka, Mukizář a několik pražských politiků - Vodrážka, Jančík, Richter či Langmajer. Richard Háva žije v Conches poblíž švýcarské Ženevy a patří mezi nejbohatší Čechy.
Jeho kontaktem v Topolánkově vládě nebyl jen přítel Kalousek, ale především další zákulisní hráč Dalík a pak také tehdejší náměstek ministryně obrany Barták. V říjnu 2010 se v médiích objevila informace o tom, že firma přítele Miroslava Kalouska Richarda Hávy Omnipol získala za posledních 12 let od státu zakázky za více než 10 miliard korun. Peníze ji vyplatilo ministerstvo obrany za to, že armádě zprostředkovala nákup zbraní. Akční rádius Richarda Hávy se neomezuje pouze na armádní zakázky. Velmi čile obchoduje i v energetice či jiných lukrativních komoditách. A to i ve fotovoltaických elektrárnách, což byl byznys zaručeně ziskový.
S již zmiňovaným Markem Dalíkem se potkali i v obchodním případu Elektrárny Úžín a Tlakové plynárny v Ústí nad Labem. Byl to pro oba velmi úspěšný byznys. Díky tomu, že našli dobrého kupce – polostátní společnost ČEZ, která koupila za velmi vstřícnou cenu dosti „problematický projekt“. Předsedou dozorčí rady ČEZ byl tehdy Martin Kocourek, známý „odkláněč“ financí. ČEZ měl v té době na ministerstvu financí na starosti náměstek Ivan Fuksa, pozdější ministr zemědělství, toho času ve vazbě. Dříve též starosta Příbrami, v níž pro změnu dobře prosperovala firma IDOS Lubomíra Kašáka, již zmiňovaného švagra Miroslava Kalouska.
Miroslav Kalousek přežil i všechny kauzy, u nichž figuroval jeho pozdější náměstek Martin Barták. Obrněné transportéry Pandur, již uváděné transportní letadla Casa, obrněná vozidla Iveco, terénní nákladní automobily Tatra, obrněné vozy Dingo anebo obchody s firmou MPI Group Michala Smrže.
Přežil i svou liknavost ve vyšetřování švýcarské prokuratury v kauze MUS. Přežil i mnohé příběhy svých nominantů ve statutárních orgánech společností s majetkovou účasti státu, což by bylo téma na samostatnou rozsáhlou kapitolu, počínaje hlavním hráčem ČEZ. Ostatně šéfem dozorčí rady ČEZ, která má hájit zájmy hlavního akcionáře, tedy státu, je Martin Roman. Těžko bude tedy dozorovat, kontrolovat a prověřovat sám sebe, včetně akvizic, investic, zakázek či motivačního programu. A není to tak dávno, co předseda Kalouskovy strany TOP 09 Karel Schwarzenberg prohlásil, že firma ČEZ tajně spolufinancovala parlamentní politické strany. Kalousek přežil i tuto větu.
Přežil i kamarádství s dalšími kontroverzními lidmi, například pány Šťávou, Drábkem (potažmo i Šiškou), Nouzou (mýtný systém, zakázky DPP), Kopřivou, Kaderkou atd. Přežil i ministry kultury Bessera a Hanákovou.
A Miroslav Kalousek přežil i nominace „rebelů“ Fuksy a Šnajdra do Aeroholdingu, respektive Čepra. Prozatím. Takže uvidíme, zda přežije i blížící se generální úklid nejen na ministerstvu financí, či rok a půl trvající vyšetřování kmotrů a spol., které vede ÚOOZ a VSZ.
Pánové Kalousek a Klaus reprezentují uplynulé dvacetiletí naší země nejpřesvědčivějším způsobem. Jsou modelovým příkladem arogance moci a propojení politiky s klientelistickými sítěmi. Přežili všechno. Pan Kalousek i své půlnoční opilecké telefonáty komentátorům různých deníků. I to je ukázka naší posttotalitní polo demokracie v modelu řízeného východoevropského chaosu.
P.S. Všechny výše uvedené informace jsou z dohledatelných veřejných zdrojů.
