Jeho vydáním byla završena 12-letá práce (!) legislativy na rektifikaci českého soukromého práva. Současně s ním byly vyhlášeny další dva významné zákony - č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a zákon č. 90/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.
Zákon č. 89/2012, jak se uvádí v jeho preambuli, přináší jiné názvosloví, které je návratem ke klasické české právní terminologii. Odvolává se na občanský zákoník z let 1950 a 1964, který byl budován podle vzoru a práva veřejného. Současně s tímto novým zákonem, s platností už za necelý půlrok, bude zrušeno celkem 231 zákonů a vyhlášek.
To vše se děje v době obrovského politického i ekonomického kvasu, kdy země je rozvalena dlouhodobou hospodářskou krizí, která doléhá na naprostou většinu obyvatelstva. A s ještě větší intenzitou doléhá na zdravotně postižené, organizace a sdružení, která jim poskytují alespoň nějakou míru zdravotní i sociální péče a pomoci.
Na příkladu alespoň jednoho z nich – občanského sdružení Život bez bariér se sídlem v Nové Pace si
ukažme, nakolik zákon 89/2012 Sb., může ovlivnit jejich činnost.
Základní fakta
Občanské sdružení Život bez bariér, (dále ŽBB) bylo založeno dle současně platných zákonů, kdy devět (!) let probíhala postupná profesionalizace a stavba jeho struktury. V současné době poskytuje sdružení sociální služby (odborné sociální poradenství, sociální rehabilitaci, denní stacionář), zaměstnává zdravotně postižené dle platných zákonů, aktivizuje doplňkové služby (vzdělání, sport, kulturu a další činnosti) s regionálním přesahem. Realizuje projekty z EU s udržitelností 3 až 5 let. Tyto projekty se v uvedených oblastech a činnostech vzájemně prolínají a doplňují.
Co nastane uvedením novely občanského zákoníku?
Sdružení, podle výkladu zák. č. 89/2012 Sb., by muselo rozdělit aktivity na různé právní formy, což je v současné době téměř nemožné a pro ŽBB až likvidační. Kdo by zaplatil náklady s tím spojené? Administrativně s tím spojené kroky – právní služby, přepisy smluv, přepisy na katastrálním úřadu, přepisy bannerů, tiskovin, popisů na budovách, autech? Náklady, které jdou do desetitisíců? Kdo by zajistil náklady spojené s oslovením tisíce donorů, partnerů spolupracujících organizací v ČR i ve světě – s vysvětlením, že jsou sice stejní, ale přesto jiní v rámci nového zákona? Otázkou také je, kdo by tyto nové požadavky měl zajišťovat? Někdo uvnitř organizace, kdy jsou všichni plně kapacitně vytíženi nebo z venku? Kolik to vše bude stát, kdo to uhradí?
Při tomto procesu reinstalace názvosloví dle zákona č. 89/2012 Sb., s platností od 1. ledna 2014, může nastat situace, že se o.s. ŽBB stane ne svojí vinou nevěrohodnou organizací, což může mít dopad na partnerství se spolupracujícími firmami a donátory. Opomenutím i drobné administrativy může nastat porušení pravidel dotací, příspěvků, udržitelnosti a porušení metodických pravidel. Sdružení ke zvládnutí tohoto nového úkolu bude nuceno zajistit další administrativní pracovníky. Kde však na ně získá potřebné finanční prostředky při současném až striktním krácení příspěvků do sociální oblasti?
Argumentace však zdaleka nekončí
Vybudování sdružení ŽBB se sídlem v Nové Pace stálo za posledních deset let cca 100 mil. korun. Kdo uhradí ušlý zisk za další období? Co s 50 klienty, 40 zaměstnanci, budovami, které tato organizace postupně splácí? ŽBB má povinnou udržitelnost pro evropské dotace. Na jiné právní formy nelze přistoupit. V mnoha případech by se s velkou pravděpodobností jednalo o vrácení dotací. Pokud by sdružení mělo takto zaniknout nebo zčásti vznikne jiná právní forma (!) – nedodrží podmínky dotace EU! Kdo potom vrátí 37 mil. korun za realizaci projektu?
Otázek je celá řada. Odpovědět na ně, tedy se znalostí věci a především mírou odpovědnosti bude velice těžké. I to je obrázek dnešní doby, kdy vláda, nyní už v demisi za přispění koaličních poslanců ve sněmovně připravila tento zákon, v rozporu s názory odborníků, znajících realitu a bez akceptace připomínek zaslaných z připomínkových míst.
Domnívám se, že žádný poslanec nemá právo rušit novým zákonem fungující firmu. Je to v rozporu s morálkou i s dosud stávajícím zákonem, podle kterého tyto organizace, společnosti vznikly. Určitým řešením, novelizací zákona, by mohlo být – nechat dožít stávající organizace, které mají zaveden systém dle stávajících zákonů, organizační strukturu i vlastní historii, upravit jim pravidla tak, aby mohla „normálně fungovat“. Dále, pro stávající organizace upravit čerpání dotací na činnost, nejméně však na dobu 3 let. Vznikne tím dostatečný prostor pro to, aby se sdružení mohlo postupnými kroky transformovat nebo připravit ukončení své činnosti.
Stávající zákon 89/2012 Sb., je pro občanská sdružení nepřijatelný a v praxi neproveditelný. Podle názoru odborníků bude cestou k bankrotům, bude cestou k zániku mnohých neziskových organizací , které se snažily v tomto státě přiblížit zemi k úrovni evropských vyspělých států poskytujících pomoc lidem se zdravotním handicapem. Bylo to snad cílem tohoto nového občanského zákoníku? Uvážíme – li, že v naší zemi žije 5 až 19 procent zdravotně postižených z celkové populace, tedy cca 1 200 000 našich spoluobčanů s nejrůznějším stupněm onemocnění, myslím si, že stojí za to zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, alespoň v některých částech přehodnotit. Dát do souladu s potřebami lidí, kteří pomoc státu – nás všech potřebují.
