PRAHA - Středočeský kraj navýšil rozpočet na regionální funkce knihoven z 5 na 10 milionů. Nepochybně je to první výrazný úspěch v oblasti podpory knihoven, které byly posledních několik let ve Středočeském kraji stále více podfinancovány (v roce 2011 rozpočtováno 7 milionů Kč, v roce 2012 7,5 milionu a na rok 2012 původně 5 milionů), a to i ve srovnání s jinými kraji.
V čem vlastně ona regionální funkce spočívá?
Cílem je zajistit dostupnost veřejných knihovnických a informačních služeb rovnoměrně v kraji, i v malých obcích a městech. Centrálně se tak přes krajskou knihovnu se slevou nakupují knihy a z knižního fondu jsou pak výměnné soubory několikrát ročně distribuovány do obecních knihoven. Dále se zajišťuje i odborná pomoc knihovníkům tak, aby se i malé knihovny mohly stát kulturními a společenskými centry v místě.
Jsou nějaká specifika pro Středočeský kraj?
Určitým specifikem je velikost kraje a množství obsluhovaných knihoven. V rámci aktuální koncepce poskytujeme podporu 827 knihovnám, z toho je 719 neprofesionálních. V kraji koncepci zajišťuje Středočeská vědecká knihovna a 4 další pověřené knihovny - v Benešově, Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a v Příbrami. Na jednu pověřenou knihovnu připadá průměrně 164 obsluhovaných knihoven, zatímco v republice je to průměrně 69.
Takže čtenáři obecních knihoven mohou využívat výměnný fond?
Samozřejmě, dosáhnou na tituly, které by si malé obecní knihovny nemohly vůbec dovolit. Bohužel za poslední roky nebylo možné kvůli malé finanční podpoře do knižního fondu přidávat nové knihy, zkrátka nebylo na nakupování. To se právě navýšením rozpočtu změnilo, na nákup knížek do fondu je nyní vyhrazeno 3 miliony korun. O odpovídající částky byly navýšeny i dotace na regionální knihovny.
A jaké další kroky plánujete?
Nejen plánujeme, ale i realizujeme. Museli jsme zajistit v plánu investic 1,5 milionu korun pro Středočeskou vědeckou knihovnu, jejíž technické jádro bylo v havarijním stavu a kde havárie opakovaně způsobovaly i zavírání celé knihovny pro veřejnost. Zároveň s rekonstrukcí jádra byla provedena i modernizace, která pro čtenáře znamená i vyšší rychlost vyhledávání informací i vyšší efektivitu celého knihovnického systému. A čekají nás také další zásadní změny.
Myslíte další navyšování financí?
Musíme změnit i systém financování pověřených knihoven. Zatím dostávají peníze na regionální funkce až po prvním zastupitelstvu v roce, čili po prvním čtvrtletí a přitom musí funkce vykonávat již od začátku roku a využívat zálohově vlastní zdroje. Nastavíme systém tak, aby byly schváleny dotace již při projednávání rozpočtu, takže budou knihovny financovány od začátku roku.
Zásadní změnou prochází také celá koncepce, která je od roku 2006 již zastaralá. Připravujeme její aktualizovanou verzi, která zohlední letité zkušenosti.
V čem budou změny spočívat?
Zůstane samozřejmě centrální nákup výměnného knižního fondu a pět pověřených knihoven.
Diskutujeme ale o pravidlech, jaký poměr celkové dotace by měl být vyhrazen právě na nákup výměnného fondu a jak má probíhat celá správa obstaraných knih, od nákupu, evidence, distribuce, ošetřování až po vyřazení - současná koncepce totiž řeší pouze nákup a distribuci.
A nevyhýbáme se ani dalším finančním otázkám - jakým způsobem se má rozdělovat dotace pověřeným knihovnám (zda podle počtu obsluhovaných knihoven nebo i dle počtu obyvatel), jak zapojit do financování i další zdroje, např. obce. S tím samozřejmě souvisí i počet pracovních úvazků, vždyť v původní koncepci byl počet úvazků 23 a reálně je to 14,5. Pro srovnání - v minulém roce bylo v ČR na jeden pracovní úvazek věnující se regionálním funkcím 26 obsluhovaných knihoven a v našem kraji je to 57… Určitě to nejsou jednoduchá témata, ale vnímám, že i sami pracovníci v knihovnách mají do této analytické práce, která má opravdu smysl, chuť. Aktualizovanou koncepci bychom chtěli představit do konce roku.
