Je třeba konstatovat, že Martin Pecina, ač původně o problematice vnitra neměl ani páru, byl nakonec poměrně dobrým ministrem vnitra, neboť si tehdy za svého prvního náměstka, pro vnitřní bezpečnost, který zodpovídá, mimo jiné i za činnost Policie České republiky, vybral velmi zkušeného policistu, plukovníka JUDr. Jiřího Komorouse, bývalého ředitele Protidrogové brigády Policie České republiky, tedy člověka, za kterým je více než 20 let kvalitní policejní práce, který policejní práci rozumí a za jehož řízení dosahoval tento prestižní policejní útvar vynikajících výsledků a byl doslova „výkladní skříní“ Policie České republiky. Přesto, že se proti nominaci plukovníka Komorouse tehdy postavila řada chartistů, novinářů a jiných pisálků bojujících za „čistotu“ demokracie, kteří na něho „vytahovali“ leccos, Martin Pecina se nenechal odradit a Komorouse si uchránil, což bylo jedině dobře, neboť od toho se také pak odvíjela jejich úspěšná spolupráce, která Policii České republiky významně pomohla.
Pan Martin Pecina, jako správný ministr vnitra, práci policie nikdy v médiích veřejně nekritizoval a nechal ji pracovat podle příslušných zákonů, do vyšetřování trestné činnosti zásadně nezasahoval, problémy policie řešil interně s policejním prezidentem a bez médií, hodnotil ji naprosto objektivně, nastartoval důsledný boj proti sílícímu extrémizmu a hlavně - dokázal pro policii opatřit nezbytné finanční prostředky. Ve funkci ministra vnitra Martin Pecina tehdy také zabránil řadě škod, které na ministerstvu vnitra napáchal jeho předchůdce Ivan Langer z ODS a dokázal zastavit i Langerem započatý proces zcela nesmyslného rozprodávání ministerských a policejních objektů, včetně rezortních lázeňských a rehabilitačních zařízení a budov a dokonce i samotné budovy Policejního prezídia České republiky v Praze, k čemuž už naštěstí nedošlo, neboť Ivan Langer musel z funkce ministra odejít.
Po odchodu ministra Ivana Langera však nastalo období dalšího finančního tunelování ministerstva vnitra, které započal ihned z počátku svého působení zcela nekompetentní populista Radek John, který, aby národu ukázal, jak dokáže šetřit, z rozpočtu troufale a bezmyšlenkovitě odejmul celých 7 miliard korun, leč očekávaný potlesk nepřišel a tvář televize Nova poněkud brzy vybledla. Poté v něm pokračoval i jeho nástupce, jinak celkem málomluvný až netečný a dobrosrdečně vyhlížející vousáč „Rumcajzova“ typu Jan Kubice, kterému, kdyby ho člověk neznal (resp. kdyby neznal ničivé výsledky jeho neuvážené činnosti), by byl klidně ochoten dát mu i korunu na pivo. Ten, aby se ve funkci udržel co nejdéle, neboť to pro něj byla zcela mimořádná „trafika“ za likvidaci inteligentního, pracovitého, průbojného a tudíž pro pravici v čele s ODS značně nebezpečného tehdejšího vůdce ČSSD Jiřího Paroubka těsně před parlamentními volbami, pomocí nepravdivé tzv. „Kubiceho zprávy“, žádné finance nikdy nežádal a jen slepě škrtal podle přání pana „finančního Kalouska“.
V důsledku naprosto nekompetentní činnosti těchto pánů ve vedení ministerstva vnitra došlo, takřka k ochromení veškeré standardní činnosti celé Policie České republiky, která v důsledku nehorázných finančních úspor musela zmrazit platy všech policistů, snížit celkové stavy, na celé tři roky zastavit veškerý výběr nových policistů, kteří dodnes, i přes splnění všech náročných výběrových kritérií, nastupují za naprosto směšný měsíční plat necelých 14.000,-- Kč hrubého, za který již dnes nechce pracovat ani nekvalifikovaný zednický přidavač z Ukrajiny, musela omezit výdaje na nákup nové techniky, výdaje na pohonné hmoty a nákup nezbytných pomůcek, takže na řadě krajských ředitelství musela být přijata i velmi „bolestivá“ úsporná opatření, která šla mnohde až do extrému (např. že hlídková vozidla základních územních policejních útvarů nesmí během celodenní služby najet více než dvacet – slovy dvacet - kilometrů a podobné, pro občana přímo neuvěřitelné, nesmysly), čímž byl v podstatě závažným způsobem narušen standardní výkon služby a prodloužily se dojezdy policistů na místa trestných činů a dalších kriminalisticky relevantních událostí, což bylo velmi negativně vnímáno občany.
Policejní akademie České republiky v Praze musela pak v reakci na obrovské finanční škrty dokonce propustit nejen mnoho lidí ze zabezpečovacích útvarů, ale dokonce i řadu velice vzdělaných a zkušených vědecko-pedagogických a akademických pracovníků, takže na některých katedrách (např. i na „nosné“ Katedře kriminalistiky) v současné době zůstali pouze čtyři učitelé, z původních dvanácti a tak kvalitní sestavu, která tam kdysi pracovala mnoho let, už nikdy nikdo nedá znovu dohromady. Policejní akademie ČR musela v reakci na nedostatek financí rovněž zastavit provoz střelnice, poté i tělocvičny, pak bazénu a jednoho celého ubytovacího bloku, musela zastavit rekonstrukci zastaralých objektů, včetně výukových budov, z nichž začaly opadávat i kusy fasády a nebyly peníze ani na nákup kancelářských potřeb, papíru a tonerů do služebních tiskáren, což, - jak plně doufám - nový ministr vnitra, určitě napraví. Taková prestižní státní vysoká škola univerzitního typu, kterou Policejní akademie České republiky již dlouhodobě je a kam se každoročně hlásí několik tisíc studentů, si to určitě zaslouží, aby mohla opět na sto procent plnit své úkoly ve výchově nových řídících policejních struktur a dalších kriminalisticky vzdělaných odborníků, a aby tam lidé nemuseli, i nadále chodit jen igelitovými páskami vymezenými cestičkami s obavami, že jim kus budovy spadne na hlavu.
Jsem plně přesvědčen, že se jmenováním pana Martina Peciny ministrem vnitra se opět naskýtá naděje, že budou nejen pro Policii České republiky, ale také pro Policejní akademii České republiky v Praze, opět zajištěny potřebné finanční prostředky na požadované úrovni.
Doc. JUDr. Miroslav NĚMEC, Ph.D.
Stínový ministr vnitra za LEV 21