Historie kulturně vyspělých národů se vyznačovala vždy kladným vztahem k seniorům, kteří zde platili za moudré rádce a nositele tradic. V pozdější době se začíná jejich postavení horšit, prioritní význam nabývá produktivní část obyvatel. Avšak ve vyspělých zemích, kde převládají humanitní principy, se péče o seniory stává celospolečenskou záležitostí.
Prodlužuje se věk-průměrný lidský věk v době železné byl asi 18 let, ve Starém Římě 22 let, na začátku minulého století cca 50 let, v dnešní době již přesahuje 75 let, přitom podíl obyvatel 60 let a více je odhadem pro rok 2025 asi 27%.
Stárnutí je soubor nevratných procesů probíhajících s časem, stáří pak označuje pozdní fázi přirozeného průběhu života a je modifikováno zdravotním stavem, prostředím, životním stylem, genetickými faktory, schopností adaptace, a vlivy sociálně ekonomickými.
Gerontologie je nauka, respektive soubor vědomostí o stárnutí a stáří, a nese v sobě gerontologii klinickou, která se zabývá funkčním stavem seniora, tedy starý člověk v nemoci, gerontologii sociální která se zabývá postavením seniora ve společnosti a gerontologii experimentální, která se zabývá otázkami teoretickými. Přitom gerontologie sociální a klinická jsou jako spojené nádoby-pokles ekonomické úrovně seniora vede automaticky ke zhoršení zdravotního stavu a naopak.
Česká gerontologie má důstojnou tradici, v jejich začátcích se objevují taková jména, jako Hamrník, Eiselt, Růžička, v nové době pak Prusík, Pacovský, Neuwirth, Topinková, Holmerová a další.
Zdravotní péče o seniory by se měla odvíjet ve dvou základních liniích:
I.ambulantní - 1. primární ambulantní péče praktickým lékařem, s pomocí domácí péče.
2. specializovaná ambulantní péče geriatrem.
II.nemocniční - 1. akutní geriatrická oddělení s akcentací na křehké pacienty s geriatrickou syndromologií, zvláště u zhoršení polymorbidity a ztrátě soběstačnosti.
2. subakutní, převážně funkčně dg odd., pro komplexní geriatrické hodnocení.
3. geriatrická RHB odd.
4. ošetřovatelská geriatrická odd. ke komplexní následné péči.
5. specializované geriatrické jednotky, např. orthopedické, traumatologické, apod.
6. gerontopsychiatrické odd.
7.hospice poskytující symptomatickou a paliativní péči.
V počátku 80. let byly v rámci koncepce oboru Gerontologie a geriatrie, lůžkovými zařízeními určeny LDN, v 90. letech byly LDN změněny na lůžka tzv. následné péče. Diferencovanou geriatrickou péči, se v celém rozsahu koncepce a plošně nepodařilo zatím realizovat. Akutní geriatrická léčba se supluje převážně na interních a dalších odd., ale tuto situaci nelze akceptovat dlouhodobě, protože obor geriatrie je oborem samostatným, se všemi svými specifiky, tak jak o tom hovoří i Evropská charta pacientů –seniorů.
Sociální péče o seniory v současné době zahrnuje:
1. pečovatelská služba - zřizována na přání klienta, s ev. podnětem sociálních pracovníků, rodiny, lékaře.
2. stacionáře denní či týdenní, pro pomoc rodinám .
3. plně ústavní sociální zařízení, dříve Domovy důchodců.
4. domovy - pensiony pro seniory, ústavní zařízení s volnějším režimem.
5. domy s pečovatelskou službou - forma individuálního bydlení seniorů s pečovatelskou službou.
Vzhledem k nárůstu počtu seniorů a perspektivě dalšího prodlužování lidského věku, s nutností počítat s epidemií 21. století - alzheimerovskou demencí, je naší povinností věnovat maximální pozornost problematice stárnutí a stáří. Nejde nám jen o vlastní prodlužování kalendářního věku, ale především o prodloužení aktivní fáze lidského života.
Je naší povinností k seniorům zajistit jim seriosní a plnohodnotné stáří, aniž by byli okrádáni spekulanty, přepadáváni ve svých domovech, diskriminováni ekonomicky i společensky, aby měli zajištěnu dostatečnou a odpovídající zdravotní i sociální péči. Aby nemuseli jezdit desítky km do zdravotnického zařízení, při rušení oddělení či celých nemocnic, platit nehorázné doplatky za běžné léky, pobyt ve zdravotnickém zařízení, prostě aby žili tak, jak by měli žít senioři v humánní a vyspělé společnosti 21. století.
MUDr. Záleský Gustav, MO SPOZ Nejdek