S nastupujícím podzimem se v plné nahotě otevírají otázky nad budoucností celého areálu Jezuitské koleje v Kutné Hoře. Za stamiliony korun rekonstruovaný objekt a rekonstruované okolní prostory, z evropských i středočeských peněz, čelí výzvě, jaká se dá jen stěží odmítnout. Čelí výzvě, která v případě negativního scénáře může vést až k určité devastaci tohoto ojedinělého svatostánku.
Galerie Středočeského kraje (GASK), příspěvková organizace, zde prezentuje v různých obměnách moderní umění, která snese srovnání se špičkovými galeriemi nejen v naší zemi, ale i v zahraničí. Krajská instituce zaměřená na výtvarné umění 20. a 21. století byla původně založena v roce 1963, a po období 1990-2009, kdy existovala jako České muzeum výtvarných umění, se v květnu 2009 stala Galerií Středočeského kraje. Oficiální otevření instituce proběhlo 8. května 2010. Smyslem GASKu jako krajské a státní instituce prezentující výtvarné a vizuální umění je umožnit návštěvníkům setkání a komunikaci s uměním v živém, atraktivním a kultivovaném prostředí. Na tisících metrech čtverečních poskytuje u nás ojedinělý galerijní prostor, inspirovaný konceptem nejznámějších světových galerií, jako je MoMA v New Yorku nebo Centre Georges Pompidou v Paříži.
GASK dává prostor i mladým umělcům, školám, tradičním i netradičním směrům. O všem mohou mluvit i rozčleněné prostory s tajemnými názvy jako např. black box, white box, experiment room, project room, ale i lektorské centrum atd. Stranou nezůstává ani program pro nejmenší.
Jako i jiné organizace zabývající se kulturou samozřejmě není GASK ziskový, samofinancovancovatelný a je třeba ho pravidelně a systematicky podporovat.
Situaci trochu zkomplikovaly hodně vizionářské plány bývalého krajského vedení.
Z evropských peněz byla kofinancována a nyní dokončena rekonstrukce poslední části Jezuitské koleje – severního křídla s příslušnými dalšími objekty včetně štábního domku. Z krajského plánu investic zase byla zrealizována rekonstrukce zahrad. Jenomže rozpočet kultury nepočítal a ani nepočítá s navýšením provozních nákladů, které se v případě jen energií památkově chráněných budov a souvisejících služeb pohybují ročně v řádu milionů a u zahrady v případě zahradnických služeb taktéž. Navíc právě nové umění není zase tak pro veřejnost lákavé jako třeba hornická či technická muzea, takže se nedá očekávat ani rapidní nárůst tržeb.
Nové, krásně zrekonstruované prostory jsou nyní předávány kraji. S provozní náročností až 3 milionů Kč ročně. Váže se na ně pětiletá udržitelnost, včetně garance v projektu definovaných služeb a včetně počtu pracovních míst. Zahrady byly kraji nyní předány rovněž a budou slavnostně otevřeny veřejnosti 28. září. Zavlažování stojí i 70.000 Kč měsíčně, profesionální péče o zahrady až 2,5 milionu Kč ročně. Co s tím, v aktuálních krizových podmínkách?
Nejdříve jsme se podívali na nové „provozy“ a bylo nám jasné, že čerpat na zalévání zahrady vodu z vodovodního řadu je nesmysl. Do plánu investic jsme si za zhruba 550 tisíc Kč alokovali systém čerpání spodních vod, které je již projekčně připravené. Zalévání zahrady tak bude vyřešeno ekonomicky. O zahrady se zase můžou – a se ctí - v rámci své praxe postarat středočeské střední školy, které mají zahradnictví ve své náplni činnosti – i to je na dobré cestě.
V případě nových, i minimálně temperovaných prostor, jsou možné kroky složitější. Zažádali jsme Regionální operační program o drobné změny, které nám připadají jako nepodstatné, ale které přinesou úspory – snížení nutného počtu nových pracovníků, zrušení půjčovny kol ve štábním domku, který se nachází uprostřed parku, kde není možné jezdit na kole atd.
Jednáme i o investicích, které by přinesly provozní úspory, ať již se jedná o tepelná čerpadla a další prostředky vedoucí k energeticky šetrnějšímu provozu, sjednocující zpětnovazební systémy řízení teploty a dalších analogových či digitálních čidel či managerské systémy kontroly nad veškerými finančními toky.
Pozadu nezůstává ani snaha hledat partnery tohoto mimořádného projektu – velké firmy v řadě oblastí, nejen ve stavebnictví či finančnictví by vlajkovou loď moderního umění kraje podporovat mohly, aby to zvýšilo i jejich know how. Bohužel státní politika podpory kultury větší benefity případným sponzorům dávat nedokáže…
A činí se samozřejmě i vlastní příspěvková organizace. V rámci stále omezenějších zdrojů na nové expozice a projekty připravuje mimo atraktivních programů moderního umění i historickou expozici o Jezuitech a nabízí samozřejmě nádherné výstavní či konferenční prostory i pro školy, univerzity, firmy včetně všech možných doprovodných služeb. Nabízí i klimatizovaný depozitář pro sbírky splňující nejpřísnější normy.
A snaží se penetrovat i do dalších oblastí trhu, aby si rozšířilo své portfolio a okruh zájemců… Ostatně, není týdne, aby se v médiích neobjevila informace o nějaké zajímavé akci, která se právě v GASKu v Kutné Hoře koná…
Komplexně se snažíme taktéž zvyšovat hodnotu či přitažlivost příspěvkových organizací pro návštěvníky vlivem provázanosti s dalšími dostupnými službami nejen z oblasti kultury, ale i z oblasti turistiky, sportu, volného času, stravovacích a ubytovacích možností. Ale jsme ještě na začátku.
Nezbývá než popřát všem pracovníkům, kteří svou práci berou ostatně i jako své poslání, aby se jim práce dařila.
Otevření jezuitských zahrad 28. září bude dalším milníkem na poněkud složité cestě této krajské instituce. Na té cestě leží před námi ještě nejen zmiňované čerpání spodních vod a investice do energeticky úsporných opatření, ale i mobiliář do zahrad, dokončení bastionu včetně WC a samozřejmě plné koše ještě nerozvinutých projektů ukrytých dosud v chytrých hlavách.
Popřejme opět, aby nám paprsky inspirace i paprsky štěstí na tu cestu aspoň tu a tam ještě posvítily.
