Po staletí respektive po tisíciletí byla rodina základní jednotkou státu a víceméně po celou dobu fungovala v rodinách přirozená dělba práce. Každý člen rodiny měl určitou roli a úlohu a s tím spojenou i zodpovědnost. Zpravidla to fungovalo tak, že muž zajišťoval věci vnější (dům, finanční příjem atd.) a žena věci vnitřní (domácnost, výchovu dětí atd.). Bohužel pro muže a jejich mužství dnes nastala doba, kdy povinnosti vnější často vykonávají i ženy, například částečný příjem domácnosti. Spousta z nás pak bydlí v panelových domech, kde na každou opravu voláme elektrikáře, instalatéra nebo zedníka. Jiných prací na bytě příliš není. Navíc tyto práce jsou často financované z rodinného rozpočtu, do kterého přispívají oba manželé. Tím se tak podílí na věcech vnějších i žena. Muž však zřídka kdy doma pere, vytírá, uklízí nebo výrazným způsobem participuje na výchově dětí. Tím chci poukázat na to, že nároky na ženy dle mého názoru obecně vzrůstají. U mužů nikoliv. Bohužel někdy pak dochází k frustraci a muži si musí někde suplovat činnost, která jim byla po staletí blízká. To může být práce na zahradě nebo koníčky. V horším případě alkohol.
Jsem přesvědčen, že se doba změnila k lepšímu. Žena v případě svého rozhodnutí může být samostatná a není nucená být na někom za každou cenu závislá. O tom, že se materiálně máme stále lépe, věřím, že není pochyb. I tak jsem přesvědčen, že muž a žena patří k sobě a žije se jim lépe společně.
Jak píše Richard Rohr, pro muže je zásadní vzor, mužský vzor. Kde se dnes ale má chlapec se svým mužským vzorem setkat? Velká řada rodin je neúplná a na základních školách je drtivá většina pedagogů ženského pohlaví. Mladým chlapcům tak jejich vzor chybí a často ho hledají na ulicích nebo ve filmech. Pro mě osobně jedním z největších velikánů poslední doby byl Don Bosco, který měl odvahu jít mezi mladé kriminálníky, pracovat pro ně, zasvětit této práci svůj život a stát se jejich vzorem. To, že činnost tohoto Itala nese ovoce již skoro 200 let, je zcela zřejmé.
Možná, že krize mužství se projevuje i tím, že přibližně 50% manželských párů se rozvádí. Co s tím? Základní premisa pro zodpovědnou výchovu je fungující rodina. Jsem přesvědčen, že elity našeho národa by měly vysílat jasný signál, že rodina je základem státu. Místo toho se ale naši vrcholní politici rozvádí jak na běžícím pásu. Mohli bychom jmenovat celou plejádu politiků. Nečas, Zimola, Paroubek, Topolánek atd. Tím se v naší zemi stává oficiálním standardem, že pokud žena již není mladá a hezká, je třeba ji vyměnit. Takové standardy je potřeba změnit.
(Publikováno na blogu aktuálně.cz)
