04.10.2013 17:23:13
Kdo nám vzal práci a prosperitu a co s tím?
Zdánlivě prostá otázka, kterou lze slýchat v mnoha regionech, obcích a městech, kde zůstává bez práce stovky a tisíce lidí a naděje na lepší časy je zatím v nedohlednu.
Jako ministr práce a sociálních věcí musím ihned zpočátku varovat před zjednodušeným výkladem mnohých našich spoluobčanů, kterým nejrůznější primitivní populistická vyjádření extrémistů podsouvají cizince pracující u nás jako jeden z vážného důvodu ztráty zaměstnání či nedostatku volných pracovních míst. Je to nejen nesmysl, ale navíc se jedná o velmi nebezpečný jev, který zvyšuje sociální napětí, vede k negativnímu nacionalismu, nenávisti vůči občanům jiných národností a hlavně odvádí pozornost od těch hlavních příčin tohoto neutěšeného stavu.
Jak to tedy vlastně s ekonomickou prosperitou a ztrátou či tvorbou pracovních míst je?
Jediným zdrojem pro tvorbu pracovních míst je bezesporu udržitelný hospodářský růst a s tím související posílení reálné kupní síly obyvatel. Pro otevřenou českou ekonomiku jsou pro tento žádoucí stav důležité naplnění dvou skupin předpokladů, a to jednak na národní úrovni a jednak externí faktory působící na mezinárodním trhu. I když minulé vlády s oblibou vždy argumentovaly pouze právě objektivními vlivy celosvětové recese, přestože řada srovnatelných evropských ekonomik mírně rostla, je po mém soudu třeba kriticky analyzovat zejména jejich manažerské chování na úrovni vládní exekutivy, neboť to je právě ten prostor, který lze ovlivnit jak stimulačními prorůstovými zákony, tak národní strategií hospodářské politiky v jednotlivých rezortech.
Jaké jsou tedy výsledky minulé rozhádané vládní koalice v posledních letech?
Pokud jde o reálnou výši hrubého domácího produktu, pak ani v tomto roce nedosáhneme úrovně roku 2008! Ekonomika v posledních třech letech po sobě klesá a vláda za celé minulé období 5 let nebyla schopna přijmout s výjimkou plošných nekoncepčních nesmyslných škrtů žádný významný balíček, který by podporoval investice, a to zejména do infrastrukturních staveb, stimulaci průmyslu a proexportní politiky, natož účinně a zodpovědně koordinovat čerpání finančních zdrojů z evropských strukturálních fondů. Výsledky jsou přímo žalostné. Investice jak státní, tak i soukromého sektoru klesaly a klesají oproti stavu v roce 2008, nová pracovní místa se prakticky netvoří, spíše je možné hovořit o urputném boji zaměstnavatelů o udržení podniku v černých číslech.
Očekávaná "podpora" průmyslu se projevila ve zdražení energie, v plošných škrtech v rozhodujících fondech dopravní infrastruktury a fondu bydlení, skandálech a neefektivním managementu v České exportní bance a exportní pojišťovací společnosti EGAP, v nekoncepčním zastavování již zahájených staveb a v naprostém selhání přípravy projektů pro hlavní strukturální fondy z EU v rezortu dopravy, životního prostředí, vnitra a školství. V loňském roce jsme tak přišli o více než 11 miliard korun, letos je objem nevratné automatické ztráty finančních prostředků více než dvojnásobný!
Proklamace místo hospodárnosti
Místo skutečné hospodárnosti a efektivního řízení pouze prázdné proklamace a laciné řeči o rozpočtové odpovědností, zatímco se celkový dluh vyšplhal, aniž to jakákoliv média veřejnosti ráčila sdělit, na téměř 45 % hrubého domácího produktu, v absolutním vyjádření za řízení státu tzv. rozpočtově zodpovědnými vládami tak dosáhl neuvěřitelných k 31.3.2013 více než 1.750 miliard korun ( před nástupem Topolánkovy vlády ke konci roku 2006 činil státní dluh „pouhých“ 802 miliard, tj. necelých 25% na HDP)! Na každého občana včetně kojenců připadá tak dnes téměř 175.000,- Kč, na pracujícího občana více než 356.000,- Kč!
Ano, to je suma dalších dluhů, které nám nadělily minulé pravicové vlády za posledních 7 let, v přepočtu na každého obyvatele včetně novorozenců ve výši téměř sto tisíc korun, na každého pracujícího občana skoro 193.000,- Kč! A tak se zdá opakuje historie z dob úspěšné Zemanovy vlády, kdy změna politiků a jejich vládnutí vyvedla zemi nejen z krize, způsobené nespravedlivou privatizací a kolosálními podvody, ale dokázala nastartovat i poměrně dlouhý ekonomický růst.
Světe div se!
Za této situace se minulý vládní slepenec pod vedením slabého premiéra Nečase a autoritativního a samolibého Kalouska věnuje místo strategickým opatřením ke stimulaci růstu a podpoře zaměstnanosti tzv. „důchodové reformě“, která nejenže byla od počátku nesmyslná, ale navíc prohloubila na důchodovém účtu deficit o další miliardy korun, aby skončila naprostým fiaskem, a to včetně zbytečně a nezákonně vynaložených veřejných zdrojů na marketink ve prospěch soukromých investičních fondů!
Drábkův cíl uzdravovat. Svatá prostoto!
Blízký stranický kolega a ministr Drábek si dal zase za cíl "uzdravovat" nevyléčitelně nemocné svojí "sociální" reformou a zcela cynicky tvrdil, že nejenže spoří miliardy daňovým poplatníkům a ještě je vyvádí z ohrožení chudobou. Svatá prostoto! K absolutní dokonalosti scházel už jenom malý krůček a díky nezodpovědnému experimentu mohlo dojít ke kolapsu informačního systému pro výplatu všech nepojistných dávek pro dva a půl milionů našich spoluobčanů. Co na tom, že by mnoho našich bližních nemělo co do pusy, z čeho zaplatit nájem či jak obléct děti?
Heger si zahrál se "betla"
Třetí do mariáše party TOP 09 ministr Heger si zahrál s kartou zdravotnictví (údajně další z úspěšných reforem) skvělého "betla". Než ale vytáhl svoji poslední kartu, zadlužená zdravotnická zařízení se mu začala skládat jako domeček z karet, aniž se dočkal svého "vítězství"! Dnešní bývalou koalicí nenáviděná přechodná vláda tak musí v již tak Kalouskem vyrabovaném rozpočtu hledat potřebné miliardy k záchraně nemocnic a zdravotních pojišťoven, aby zabránila jejich zániku. Inu skutečně heroický výkon, nad kterým se zcela určitě s výjimkou bojovníka za parlamentní demokracii knížete Swarzenberga klidně spát nedá.
Tak si říkám, že snad k pochopení základních principů fungování společnosti není zapotřebí laciných frází a nejrůznějších blábolů politických stálic, ale bohatě postačí zdraví selský rozum, v nějž já vkládám svoji naději. Už kvůli našim dětem a vnukům. Není ani tak důležité, co kdo v nastávající předvolební bitvě dramaticky proklamuje a slibuje, je důležité si také vzpomenout, co kdo pro koho vykonal. Těch velmi zřetelných skutečností a důkazů neschopnosti a zvůle je kolem nás bohužel víc než dost! Věřte, že je čas na změnu. K tomu je zapotřebí Vaše důvěra a odvaha věci změnit.
Ing. František Koníček
Ministr práce a sociálních věcí
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
