Vzhledem k tomu, že se dosavadní stavba zatím odehrává mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou, tedy v mém senátním obvodu, jsem o celém projektu docela dobře informován.
Vltava jako vodní cesta byla využívána několik set let až do doby
postavení první přehrady v padesátých letech. Z Českých Budějovic přes
Prahu až po Hamburk probíhala intenzivní a zdokumentovaná plavba již od
roku 1547. Tehdy plavba měla opravdu hospodářský význam a z Českých
Budějovic v devatenáctém století ročně vyplouvaly stovky lodí 20 až 40
metrů dlouhých. Jen Lannova loděnice jich vyrobila v roce 1850
rekordních 350 kusů.
Zřejmě i proto byl již v roce 1901 vydán
"říšskou radou" zákon číslo 66, který poprvé uzákonil splavnění Vltavy
mezi Českými Budějovicemi a Prahou. Další zákon o splavnění Vltavy
přijal Parlament v roce 1931. Splavnění bylo potvrzeno i zákonem z roku
1995. Vláda v roce 2005 (a byla to vláda pod vedením ČSSD) schválila
Dopravní politiku na léta 2005 až 2013, kterou v podstatě rozhodla o
zahájení realizace splavnění Vltavy. Nicméně přípravy na splavnění
probíhaly na základě výše uvedených zákonů po celou dobu budování
vltavské kaskády. Připomeňme si například, že když se v letech 1989 až
1991 stavěla nádrž Hněvkovice pro jadernou elektrárnu Temelín, postavila
se hráz včetně padesátimetrové plavební komory. Stavba je prováděna
státní organizací Ředitelství vodních cest a jsou na ni použity peníze z
fondu Evropské unie. Jsou to účelově vázané prostředky na vodocestné
úpravy v členských zemích a nelze je použít k jiným účelům. Jinak
řečeno, když nebudou použity v České republice, budou použity v jiné
členské zemi k vodocestným úpravám. Je nutné zdůraznit, že jako součást
splavnění realizovala společnost Povodí Vltavy projekty protipovodňových
opatření. Tolik kritizovaná prohrábka Vltavy a úpravy břehů připravily
České Budějovice na bezproblémové zvládnutí průtoku stoleté vody, který
by jinak České Budějovice opětovně dramaticky ohrozil.
Na horním
toku splavňované Vltavy leží tři města, České Budějovice, Hluboká a Týn
nad Vltavou, která se mohla rozhodnout, jak se k projektu postaví.
Mohla ho kritizovat, jak to občas někdo činí, nebo se k němu připojit a
postavit okolo Vltavy doprovodnou infrastrukturu jako parkoviště,
přístaviště, cyklostezky… infrastrukturu, která následně umožní výstavbu
hotelů, restaurací, loděnic. Všude v Evropě jsou vodní cesty běžnou
součástí dopravní infrastruktury. Tisíce českých občanů jezdí každoročně
na dovolenou na vodě na kanály do Holandska či na řeky do Francie, kde z
rekreační plavby žijí celé regiony. Lipno, Orlík, Slapy i Praha jsou
plné lodí. Přes nové zdymadlo v Českém Vrbném projelo hned v prvním roce
jeho fungování kolem 13 tisíc osob. Na Baťově kanálu (!) na Moravě
projede ročně asi 70 tisíc lidí. Moravané a moravští politici nedají na
"kanál" dopustit a považují ho za turistickou atrakci prvního řádu.
Při
neznalosti výše uvedených faktů se projekt občas stává předmětem
kritiky. Odpovězme si každý na následující otázky: Škodí nějak plavba
Jihočeskému kraji? Vkládá Jihočeský kraj do plavby nějaké prostředky?
Dokázal by Jihočeský kraj prostředky, ze kterých je financováno
splavnění, získat a použít na něco jiného? Nic z toho přeci neplatí. I
proto projekt podporuji.
Tomáš Jirsa
