14.11.2013 16:58:11
K návrhu zřídit Úřad evropského veřejného žalobce se ČR staví kriticky
Ministři spravedlnosti ČR a SR jednali o evropském veřejném žalobci a evropském patentovém soudu.
„K návrhu na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce se Česká republika staví v zásadě kriticky a není přesvědčena o tom, že zřízení nového úřadu v navrhované podobě přinese skutečně reálné zvýšení efektivity vyšetřování trestné činnosti proti finančním zájmům Evropské unie,“ popsala na jednání postoj České republiky ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Dodala, že některé prvky návrhu mohou trestní stíhání dané trestné činnosti naopak zkomplikovat, přinést průtahy v trestním řízení a jeho výsledek ohrozit.
Zásadní pro ČR v tuto chvíli není otázka samotného vzniku úřadu, ale definování podmínek, za kterých se tak stane. Konečné rozhodnutí, zda se ČR připojí ke zřízení nového úřadu, proto bude možné učinit až v návaznosti na finální podobu předpisu, která vzejde z dalšího projednávání a podobný je i postoj Slovenské republiky, jak potvrdil slovenský ministr spravedlnosti Tomáš Borec.
Debata obou ministrů se mimo jiné stočila i k jednotnému evropskému patentovému soudu (UPC). Jednotný patentový soud bude mezinárodní institucí s právní subjektivitou, která bude mít pravomoc rozhodovat vymezené spory o evropských patentech a evropských patentech s jednotným účinkem ve vztahu k zapojeným členským státům Evropské unie.
Na zasedání Rady pro konkurenceschopnost dne 19. 2. 2013 byla v Bruselu podepsána Dohoda o jednotném patentovém soudu. Dohodu podepsalo 24 zemí včetně České republiky a následně Bulharsko. Španělsko a Polsko dohodu nepodepsaly.
„Vytvoření jednotného patentového soudnictví je většinově považováno za nutný předpoklad pro fungování evropského patentu s jednotným účinkem, tedy tak zvaného unijního patentu. Mělo by také dopomoci lepší soudní ochraně práv z evropského patentu. Nařízení o unijním patentu účastí na jednotném soudnictví fakticky podmiňuje účast na unijním patentu, protože unijní patent bude mít účinek jen v těch účastnících se členských státech, v nichž ke dni jeho registrace bude fungovat jednotný patentový soud,“ uvedla k problematice ministryně Marie Benešová.
Ministr spravedlnosti Slovenské republiky Tomáš Borec pak poznamenal, že zkušenosti s dosavadním fungováním soudní ochrany ve vztahu k evropským patentům ukazují na řadu problémů. „Stávající systém zejména umožňuje a v některých případech dokonce vyžaduje vedení paralelních soudních sporů v řadě členských států. Existují přitom významné rozdíly mezi jednotlivými vnitrostátními soudními systémy a způsoby, jakými soudy řeší patentové spory; vícenásobný spor v různých státech tak může vést k různým výsledkům. Stávající systém je tak pro zúčastněné strany složitý, nákladný a problematický z hlediska právní jistoty,“ uvedl.
Dohoda vstoupí v platnost poté, co ji ratifikuje třináct států včetně Spojeného království, Francie a Německa, což se zatím nestalo.
V pravomoci UPC bude rozhodovat o uzavřeném výčtu žalob týkajících se evropských a unijních patentů. Výčet pokrývá nejvýznamnější otázky, které v souvislosti s patenty mohou vzniknout. Jde předně o žaloby o porušování patentů, žaloby a vzájemné žaloby na zrušení patentů, žaloby na náhradu škody související s patenty a některé další specifické otázky. Pravomoc UPC bude výlučná. Při výkonu své pravomoci UPC bude moci mimo jiné vydávat předběžná a ochranná opatření, různé zajišťovací příkazy ve vztahu k důkazům či rozhodovat o obstavení účtů.
Rozhodnutí UPC bude mít účinky v případě unijního patentu na území všech států zapojených do posílené spolupráce v této věci (tj. všech členských států EU kromě Španělska a Itálie) a v případě evropských patentů pro území těch smluvních států, pro které bude daný evropský patent účinný.
Spory týkajících se národních patentů zůstanou v kompetenci vnitrostátních soudů.
Soud bude sestávat ze Soudu prvního stupně, Odvolacího soudu a Soudní kanceláře. Soud prvního stupně bude decentralizovaný, složený z místních a regionálních komor a z jedné ústřední komory. Státy, které si nebudou přát vytvoření místní komory, mohou spolu s jiným smluvním státem či více státy vytvořit regionální komoru.
Jako nejlepší možnost z hlediska České republiky se zatím jeví vytvoření regionální komory ČR a SR se sídlem v Brně, s tím, že pokud by Slovensko nemělo o společnou komoru zájem, měla by ČR vytvořit vlastní komoru se sídlem v Praze.
Na základě výsledků předchozích jednání na ministerské úrovni bylo dohodnuto, že ministři spravedlnosti a průmyslu a obchodu budou iniciovat dopis předsedy vlády ČR jeho slovenskému protějšku za účelem zjištění případného zájmu Slovenska o vytvoření společné regionální komory jednotného evropského patentového soudu se sídlem v Brně. Dopis pana premiéra Rusnoka byl na Slovensko odeslán dne 6. 9. 2013. „Za ministerstva spravedlnosti obou našich zemí panuje shoda, že nejlepším řešením by bylo vytvořit regionální komoru Soudu prvního stupně, která by sídlila v České republice, konkrétně ve vašem městě justice, tedy v Brně,“ upřesnil aktuální postoj slovenského ministerstva spravedlnosti ministr Tomáš Borec.
Tiskový odbor Ministerstva spravedlnosti ČR
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
