Hra světel a stínů může příznačně obohacovat každé muzeum či galerii, vhodně nasvícené expozice mohou znamenat i pomyslnou ručičku na vahách mezi úspěchem a neúspěchem. Při několika reflektorech cena za správné osvětlení moc znatelná není, při stovkách světel však již i provoz stojí nemalá procenta rozpočtů. A to i při použití halogenových či klasických úsporných zdrojů světla. Jejich jen o trochu vyšší životnost je poznamenána vyšší cenou, stejně jako při klasických reflektorech ale jejich použití neřeší problematiku ekologické likvidace, značný vedlejší produkt v podobě tepla i negativní působení na umělecká díla v podobě škodlivých ultrafialových paprsků.
Když před několika lety začaly výrobci nabízet tzv. LED zdroje, kupovali je jen nadšenci. Jejich svítivost byla minimální, i pod svícnem byla příslovečně i skutečně tma. V mnohých případech byla i konstatovaná životnost až 50.000 hodin utopií a pořizovací cena dosahující až tisíce korun odradila i mnoho dalších případných uživatelů. Ale vývoj šel dál, objevily se nové generace LED zdrojů, kde byly odstraněny nedostatky předchozích modelů. A tyto zdroje začaly být používány i právě pro osvětlování expozic.
Ve svítivosti dosáhly skutečně ekvivalence běžným žárovkám či reflektorům. Jsou energeticky velmi nízko náročné, lze dosáhnout provozní úspory až 90% elektrické energie. Životnost LED zdrojů se pohybuje mezi 35 – 50.000 hodin, v některých případech až 100 000 hodin. Navíc časté spínání žárovky nemá žádný vliv na její životnost. Jsou studené - LED žárovky se nahřejí na teplotu max. 40°C a mají nízké energetické ztráty při užití a přeměně na energii tepelnou. Co je velmi důležité pro muzejnictví – nevydávají žádné ultrafialové (UV) nebo infračervené (IR) záření.
Navíc pořizovací cena vhodných druhů klesla tak, že ekonomická návratnost investice se dá počítat již v řádu šesti kalendářních měsíců.
K tomu lze přidat i další pozitivní parametry – např. odolnost vůči nárazům - LED žárovky nemají žádné vlákno a jsou vyráběny z odolných plastů. Výrobci navíc dávají na některé modely záruku až 5 let.
Že využití LED zdrojů v muzeích a galeriích není utopie, můžeme vidět na praktických ukázkách ze zahraničí. LED svítidla osvětlují postupně od roku 2011 např. pařížský Louvre, kdy nahrazují energeticky náročné xenonové výbojky. V areálu univerzity v Glasgow, v Hunterian muzeum byla při příležitosti 200. výročí založení přesvětlena výstava LED světly v teplém odstínu bílé. Přes 330 LED modulů osvětlilo i sbírky, které doposud nemohly být veřejnosti ukazovány. Systém byl doplněn i o moduly stmívání, takže ve spojení s pohybovými čidly se dá zjistit, zda je u expozice návštěvník – pokud ne, celý systém se setmí, sníží se spotřeba energie a i doba osvětlení citlivých sbírkových předmětů.
Druhým příkladem, tentokrát kombinovaným, je řízení systému světel v Muzeu Kyperského divadla, které bylo otevřeno v březnu 2012 při příležitosti Mezinárodního dne divadla. Expozice tohoto unikátního muzea představuje významné milníky historie divadelního umění na Kypru. Pro osvětlení jeviště a některých exponátů byly použity halogenové bodové reflektory, ale k posílení nasvětlení vzácných tkanin kostýmů byly přidány LED bodovky.
Obdobně funguje osvětlení expozic v plzeňském Muzeu Loutek.
Ze středočeských institucí se LED zdroje zatím používají např. v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké. Před námi je rozhodnutí, zda se rozšíří i do dalších organizací a zda přinesou každoročně statisícové provozní úspory. Pokud splní konkrétní modely a konkrétní výrobci naše náročné požadavky na osvětlení sbírek, těžko může takovémuto racionalizačnímu kroku něco zabránit.
