To je ovšem velmi smutné a dokonce to vypadá tak, že by se zřejmě nikde jinde než v politice, snad ani neuživili. Pak se ovšem naskýtá otázka, zda ve volbách opravdu vybíráme ty správné lidi, zda takoví lidé mají vůbec právo vést naši společnost a zda jim jde opravdu o občany a nebo jen o sebe sama?
Mnoho o tom vypovídá i nedávný ostrý vnitrostranický boj ve vedení ČSSD, který tuto stranu hodně poškodil a její předseda, aby vůbec uhrál roli vítěze voleb, dnes ustupuje úplně každému, ale hlavně Andreji Babišovi. Slevuje z programu ČSSD, nadbíhá KDÚ–ČSL, točí se jako korouhvička, hodlá „bojovat“ dokonce i s prezidentem a přesto, že ještě před několika měsíci nechtěl ani slyšet o zrušení tzv. „Bohumínského usnesení“, které ČSSD zapovídá spolupráci s KSČM, dnes mu už nevadí ani to, že ministr a člen jeho vlády nebude zřejmě mít čisté lustrační osvědčení, které je jinak vyžadováno takřka na všechny, byť podstatně méně odpovědné, funkce ve státní správě a nejen tam. Předseda ČSSD, ale podle mně, nedělá dobře, protože to již opět veřejně kritizují občané, ač jeho vláda ještě ani nezačala a měl by hlasu lidu více naslouchat.
Lustrační zákon byl po převratu přijat proto, aby se do vrcholných státních funkcí nemohli znovu dostat exponenti bývalého režimu. V prvních porevolučních letech to bylo logické, neboť „nové struktury“ se hrnuly do funkcí, aniž měly potřebné vzdělání, znalosti a kontakty, kdežto bývalé „stranické“ struktury, alespoň ty na vyšších postech, měly většinou nejen vzdělání a znalosti, ale i řadu známostí ve všech sférách života společnosti, pročež, aby se mohly prosadit struktury nové, bylo třeba ty „staré struktury“ nějak odstavit.
A k tomu naprosto spolehlivě posloužil právě lustrační zákon, který se však tak zalíbil novým strukturám, že se jeho účinnost neustále prodlužovala, takže platí i dnes, plných 24 let po převratu. Zatímco se nové struktury staraly jen o své lukrativní funkce, které, jakoby jim spadly z nebe, o své platy a svoji – co nejširší - imunitu, staré struktury se spojily, využily situace a „zprivatizovaly“ si tady pro sebe většinu lukrativních podniků, a spolu s bývalými veksláky a dalšími podvodníky, začaly podnikat a dnes si hrají na ctihodné podnikatele. V bezpečnostních sborech v řadě případů dnes velí mladí nafoukaní „břídilové“ bez odpovídajícího bezpečnostně právního vzdělání, kteří kdesi absolvovali nějaké, většinou soukromé „švindlkurzy“ a za ministrování Ivana Langera získali enormně vysoké služební hodnosti a funkce, staří zkušení policisté jsou právě jimi dlouhodobě šikanováni a řada právě těch nejzkušenějších již od policie raději odešla.
Přesto, že většina lidí, na které se lustrační zákon vztahoval, již dnes nežije, jsou přestárlí či tak znechucení porevolučním děním, že je politika zcela přestala zajímat, a tedy zcela jistě již nikoho z nových struktur neohrožují, všichni ti „noví“ se stále bojí lustrační zákon zrušit. V těchto intencích se však jeví velmi zajímavou právě současná politika Bohumila Sobotky, očividně však jen proto, aby se skutečně mohl stát předsedou vlády. Že to tady všechno opět už vypadá jako v „Kocourkově“, neboť Sobotka se tak stává pouhým nástrojem v rukou Babiše, mu zřejmě nevadí, neboť pod tlakem situace a z „výšky“ své předsednické pozice již zřejmě naprosto ztratil veškerou soudnost a na hlasu lidu mu přestává záležet.
Mně je úplně jedno, zda lustrační zákon platí a bude platit dál či již platit nebude, neboť mně se jednak netýká, navíc mám lustrační osvědčení čisté a řada prominentů minulého režimu ho stejně různými kličkami „obešla“, nechala si svoje spisy o spolupráci s StB skartovat, vedli řadu vleklých soudních sporů a byli v lukrativních funkcích dál, a navíc, já jsem se nikdy žádné funkce nedožadoval ani nedožaduji a funkce mi byly spíše vnucovány. Vadí mi ale to, když vrcholový politik říká, že mu vadí, že by se poslancem měl stát bývalý armádní politruk či jiný obdobný bezvýznamný „tlučhuba“, ale nevadí mu, že čisté lustrační osvědčení nebude mít ministr jeho vlády a dokonce ani místopředseda české vlády, který má přístup úplně ke všemu, byť funkce místopředsedy vlády pro ekonomiku je nyní vytvářena pouze účelově a uměle, pro samotného Andreje Babiše, který si ji vlastně sám vymyslel a celá tato funkce je a bude v podstatě stejně k ničemu.
A vadí mi i to, že se za takto uměle vytvořenou funkci, která je vlastně naprosto nepotřebná, budou měsíčně navíc vyplácet dost velké peníze, cca 1,8 milionu korun ročně a za volební období, přes 7 milionů korun, které bychom mohli zcela určitě použít účelněji.
Otázkou tedy zůstává, proč se v době, kdy máme všichni intenzívně šetřit, policie již opět nemá potřebné peníze ani na běžný provoz, hasiči nemají potřebnou techniku, ruší se nejen lůžka v nemocnicích, ale i celé doposud funkční nemocnice a zdravotní ústavy, zanikla řada venkovských pošt, poboček České spořitelny a domovů pro seniory, zanikly obecní i městské školy, školky i jesle, řada našich obcí doslova živoří, neboť tam nejsou nejen potřebné finance na provoz obce, ale již delší dobu ani obchody se základními potravinami, takže staří lidé musí dlouho a draze cestovat za nákupy až několik desítek kilometrů do měst, se neměří všem lidem stejným metrem, proč se uměle vytváří nadstandardně placené vládní funkce a dokonce hrozí i vznik dalších ministerstev?
Myslí si snad pan Sobotka, že právě toto naši občané chtěli, když dávali ČSSD svůj hlas?
Doc. JUDr. Miroslav NĚMEC, Ph.D.
Stínový ministr vnitra za LEV 21
