Podobnou výzvu adresovanou rovněž poslancům schválilo ve stejný den i zastupitelstvo Příbrami.
Usnesení ve smyslu oslovit poslance, aby zákon o rušení újezdu přehodnotili a vlastně tedy neschválili, postupně odsouhlasují další zastupitelstva obcí na Podbrdsku v našem regionu.
Středočeský hejtman Josef Řihák je znám svým postojem k problematice vojenského újezdu, jehož zrušení si nepřeje, a je rád, že se ke krajským zastupitelům přidali i příbramští a tímto viditelným způsobem se vyslovili pro zachování Vojenského újezdu Brdy.
„Jsem přesvědčen, že jejich hlas nově zvolení poslanci Parlamentu ČR vyslyší a že zastaví úpornou snahu Rusnokovy vlády v demisi a především ministra obrany Picka v jejich úsilí co nejrychleji vyhnat vojáky ze středních Brd," říká hejtman Josef Řihák, který je zároveň členem příbramského zastupitelstva.
Protože se obě jednání konala ve stejný den, musel dát hejtman přednost zasedání na kraji, neboť jej řídil.
„Ze zasedání v Příbrami jsem se omluvil, ale od svých kolegů jsem o průběhu podrobně informován. A s výzvou Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby zabránil zrušení Vojenského újezdu Brdy, souhlasím," dodal hejtman.
Ten se domnívá, že za rušením újezdu je podnikatelské lobby. Příbramskému deníku odpověděl na několik otázek, které se týkají právě problematiky vojenského újezdu.
V přijatém usnesení středočeští zastupitelé mimo jiné vyjadřují obavy ze zneužití rozhodnutí vlády ve prospěch lobbistických a developerských skupin. Tyto obavy jsou umocněny zásadní změnou vládního znění navrženého zákona na zrušení Vojenského újezdu Brdy od verze projednávané v připomínkovém řízení. Jakou změnu máte konkrétně na mysli?
Do vládního návrhu zákona se nakonec dostala formulace, která po zrušení Vojenského újezdu Brdy fakticky umožní privatizaci celého prostoru. Konkrétně mám na mysli odstavec 4 v § 1, kde bylo proti původnímu návrhu doplněno následující: „Majetek České republiky (dále jen „stát") nacházející se na dosavadních katastrálních územích vojenského újezdu Brdy, která se podle odstavce 2 připojují k územím přilehlých obcí, zůstává ve vlastnictví státu, s výjimkou pozemků, na kterých se nacházejí povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdrojů pitné vody, staveb a technických zařízení s příslušenstvím pro čerpání a dopravu pitné vody a pozemních komunikací nezbytných pro zabezpečení dopravní obslužnosti obcí. Pozemky, na kterých se nacházejí povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdrojů pitné vody, stavby a technická zařízení s příslušenstvím pro čerpání a dopravu pitné vody a pozemní komunikace přecházejí ke dni 1. ledna 2016 do vlastnictví obcí nebo krajů.
To by tedy znamenalo, že by obce mohly nakládat s tímto majetkem podle svého uvážení?
Ano. Protože v prakticky celých Brdech se předpokládá využití pozemků jako zdrojů pitné vody, znamená to, že by celé střední Brdy mohly postupně přejít do majetků obcí a krajů. A protože obce i kraje si mohou s majetkem nakládat, jak uznají za vhodné, kdo jim zabrání, aby Brdy postupně nerozprodali soukromým majitelům? Ať už na výstavbu chat a chalup či na golfové resorty.
Jsou slyšet odpůrci rušení, ale jsou lidi a zdá se, že převažují, kteří chtějí naopak újezd zrušit? Jak těmto lidem vysvětlíte, proč si přejete újezd zachovat?
Myslím si, že by Vojenský prostor Brdy měli i nadále spravovat vojáci. Neboť ti jsou zárukou, že zde uprostřed České republiky zůstane zachována oáza téměř nedotčené přírody a obrovská zásobárna kvalitní pitné vody. To, že zde zůstane zachován vojenský újezd, vidím v současné době jako jedinou alternativu k tomu, jak zabránit devastaci území realizací řady developerských projektů či privatizaci brdských lesů. Mimochodem, developerské projekty na takzvaný rozvoj Brd jsou již připravené. Existují již plány například na stavbu sjezdovky na Třemošné či na vybudování golfového rezortu u Padrťských rybníků. Plzeňský kraj si jistě ne nadarmo nechal již v loňském roce udělat od nizozemské develeporské společnosti s pobočkou v Praze studii o územní prostupnosti Brd. Také projekt na vodní přehradu v Brdech v údolí u Tří trubek stačí vyndat ze šuplíku a zrealizovat. A jak je vidět z výše uvedené citace zákona, právní rámec už budoucí privatizace území Brd dostává. Proto si myslím, že poslanci by měli co nejrychleji celý proces zrušení újezdu zastavit a delimitaci vojenských újezdů u nás projednat znovu. Od začátku a bez vlivu lobbistů na zcizení majetku českého státu.
Stále častěji zaznívá kritika na současné hospodaření Vojenských lesů a statků (VLS) na území středních Brd. Co na to říkáte? Nebo nejste s touto kritikou seznámen?
Samozřejmě vím o tom, že občané z okolí Brd kritizují VLS za údajnou nadměrnou těžbu dřeva, nebo za nedostatečné opětovné zalesňování vykácených porostů. Je na nadřízených složkách, aby zkontrolovaly, zda VLS hospodaří v Brdech v souladu s lesnickými plány. A pokud ne, aby z toho vyvodily patřičné důsledky. Mimochodem, bohatství skryté v brdských lesích je další kořistí, na kterou se nejrůznější podnikavci už už chtějí vrhnout. Je to jedna z posledních příležitostí, jak u nás opět rozkrást majetek státu. A jak známe z nedávné minulosti, například z privatizace OKD, není nic jednoduššího, než převést lesy na státní akciovou společnost a tu nechat zkrachovat. A zkrachovalou akciovku už si může kdokoliv koupit. Například původní management společnosti.
Jaký by byl ideální stav pro Brdy podle vás? Jasně, prosazujete zachování újezdu, ale nestačilo by třeba jen jeho zakonzervování?
Za ideální stav pro Brdy považuji, aby zde zůstal intenzivně využívaný vojenský újezd, který bude sloužit k výcviku naší armády, a který zároveň budeme pronajímat našim přátelům NATO. Na zbytku území, které armáda nevyužije, aby dobře hospodařily Vojenské lesy a statky. A pokud to bude legislativně možné, pak se domnívám, že by bylo dobré, aby v Brdech i pod vojenskou správou byla vyhlášena chráněná krajinná oblast. Současně také považuji za správné, aby území Brd v době, kdy tady nebudou cvičit vojáci, bylo přístupné veřejnosti za účelem takzvané měkké turistiky. To znamená pro pěší turisty, cyklisty a v zimě pro běžkaře.
Jak vnímají starostové současnou situaci kolem brdského újezdu? Podle příspěvků v diskuzích pod články o Brdech je vidět, že je to téma stále žhavější.
Jsem rád, že starostové z podbrdských obcí situaci v Brdech vnímají podobně, jako já. Alespoň u těch středočeských to platí téměř bez výjimky. Samozřejmě někteří starostové z Plzeňska, zejména ti, kteří cítí příležitost, jak se dostat k majetku, to mohou vidět jinak. Ale sám za sebe říkám, že boj o středočeské Brdy nevzdám. Čím víc budu mít spojenců, tím lépe. O to více si vážím rozhodnutí středočeských a příbramských zastupitelů. A děkuji jim za jejich statečný postoj. Z dob, kdy jsme v Brdech bojovali proti americkému radaru vím, jak je těžké postavit se proti mocné přesile.
Autor: Karel Hutr - Příbramský deník
