Co deptá občany ? Stále větší sociální rozdíly ? Zdražování ? Exekuce ? Stále rostoucí počet příkazů a nařízení ? To určitě. Ale já myslím, že hlavně neustále se zmenšující vliv občana na dění kolem něj, bezmocnost i nemožnost domoci se spravedlnosti..Neustále se měnící pravidla. Hry politiků a jen předstíraný, dnes už nezakrývaný nezájem o problémy “obyčejných lidí“, ale jen úsilí o nadvládu jedné strany nad druhou, boj o moc, která přináší prebendy straně a jim osobně – politikům.

  Nespokojenost s vládou (průzkumy - 85% občanů !!) a její náhlý pád nezpůsobila dlouhotrvající, ale bezzubá revolta občanů, ale zákulisní justiční tahy okolo jedné prodavačky. I tak surově lze vidět skálopevnost naší “demokracie“. Mnozí natěšení příznivci socanů, dychtící po nových volbách nakonec pochopili, že jde jen o výměnu ovladače a nikoli televize, do hry vstoupil Babiš a jeho nakoupené rekvizity s lákavými sliby, jistě dostal část jejich hlasů, ale i hlasů neschopné “pravice“. Ta doplatila na to, že dlouho kázala vodu a pila víno. Polepšili si díky její politice i komunisti.

  Ale nově se také o voliče přihlásil Úsvit přímé demokracie, už v názvu zdůrazňující jeho majitele, Tomia Okamuru. Nesporně rétoricky nadaného senátora, který se vlastním přičiněním, díky beztvarým sokům ze všech kandidátů stran, dostal do Senátu. Jeho kandidatura na prezidenta mu přispěla k popularitě, také jeho vyřazení ze hry na přímou volbu. Ukázalo se přitom, jak lze přímou volbu manipulovat nerovnými podmínkami, když jeden kandidát mohl jít do voleb jen s podporou deseti senátorů, druhý 20ti poslanců a třetí musel mít 50 tisíc podpisů. Připomínám, že přímá volba byla schválena jako zamezení očekávaných kšeftů stran při parlamentní prezidentské volbě. A podpisy ? Úmyslně zákeřná zbraň, nevěřte, že tam tato podmínka byla náhodou !

  Před deseti lety jsem u nás sbíral podpisy pro vyvolání místního referenda ke stavbě sportovní haly. Po odevzdání podpisových listin bylo 20 rodných čísel špatně. Starostovi jsem donesl za tři dny dalších 50 podpisů. Už nelze podání doplnit ! a další podpisové listiny nepřevzal. Odevzdané podpisové listiny dal na městskou matriku ke kontrole, také mi je už potom neukázal, ale prý bylo z 950ti přes tři sta podpisů neplatných ! Těžko jsem při obcházení a vysvětlování, i na ulici, k čemu je to dobré, mohl požadovat předložení občanky ke kontrole údajů. Takže nebyla jen chybná rodná čísla, ale podepsali mi i ti, kteří tu neměli trvalé, jen přechodné bydliště, nebyla tam správně ulice, nebo její neúplné jméno, nepřesně jméno podepsaného, atd. A referendum, které radnice nechtěla, se nekonalo (ale ani hala se nestavěla !). Proto jsem požádal p.senátorku Paukertovou o doplnění do novely zákona o možnost navrhovatele si vyžádat seznamy oprávněných voličů – navrhovatel je vůči radnici/státu v nerovném postavení. Ani se mi tehdy neozvala...

   Hnutí Úsvit v květnu založilo šest kamarádů. Většinou přípravný výbor každé demokratické strany svolá příznivce - a nechá se zvolit. V Úsvitu se to nekonalo - dokonce ani lídři do voleb nebyli voleni, těmi šesti byli vybráni, většinou jsou poslanci. Ale už v názvu má jako program změnu kvality demokracie – přímou demokracii. Ostatně není první stranou, již před 17ti lety s ní vyšel do voleb Pravý Blok. Jako prioritu vidí Hnutí Úsvit referendum. Referendum jako rozhodování lidu zmiňuje i Ústava státu, dodnes nebylo uzákoněno. Uzákoněno je místní a krajské. Poslední návrh, ve kterém bylo po jeho konání ještě schválení Parlamentem, celé referendum znehodnocuje a je výsměchem občanům. Referendum je jen jedním z prvků přímé demokracie. Ale je referendum v současné době opravdu pro občana prioritou ? Obecným, tedy celostátním referendem se řeší otázky např. přijetí eura, vystoupení z NATO, zrušení armády a podobně, nikoli zákaz KSČM, výši DPH či daně z příjmu. Tedy zásadní otázky a zase – stejně jako u volby prezidenta (která se občana dotýká až ale jako poslední problém) velice důležité budou podmínky jeho konání.

  Já říkám ne, prioritou je dostat do čela státu morálně a odborně důvěryhodné politiky. Kde je vzít ?? Jak je vybrat ?? Ano, přímá demokracie není hop na krávu a je tele, ale je to běh na dlouhou trať ! Prioritou pro občana je přímá volba starosty !!! Na podzim jsou komunální volby a je nejvyšší čas zákon o volbách do komunálu změnit ! Proč ? Protože z úspěšných starostů, s důvěrou občanů, lze vybrat v přímé volbě hejtmana, i poslance, nakonec i prezidenta. Dnes občan starostu nevolí, netuší vůbec, kdo jím bude, protože volí kandidáty strany, která si určuje jejich pořadí a stejně jako v parlamentních volbách, podsouvá své stranické kamarády občanům. Stává se velice často, že ten s vysokým počtem hlasů, pan doktor, učitel, podnikatel atd. vůbec nechce starostou být, jen “nahání“ hlasy straně, nakonec třeba po zvolení i odstoupí. A zastupiteli zvolený starosta ve výsledku zastupuje jen nepatrný počet voličů z jejich celkového počtu ve městě, obci !

  Jak dnes volí občan starostu ? Prostřednictvím kandidátek pol. stran volí zastupitele a ti potom volí starostu ! Komunální volby vyhrávají s drtivou převahou Nezávislí, nikoli parlamentní strany. Proč tomu tak je ? Nebudu vám odpověď napovídat, je to jasné – stran mají voliči plné zuby a oni stejně většinou volí osoby. Ale většina z nich marně. Jak se tvoří kandidátky ? Na prvním místě bývá většinou kandidát volební strany na starostu, na dalších ti, kteří jsou vůbec ochotni na jednání ZM chodit a dále je tzv.“křoví“.  Většinou mají kandidující strany problém kandidátku vůbec naplnit. Ale stává se, že je do ZM zvolen i ten, který tam ani nechce chodit, ale jen získával volební straně na své jméno hlasy. Proč ? Protože zkušení politici, což občan většinou není, vědí, že počet hlasů pro volební stranu určuje (po přepočtech) počet zastupitelů a ti potom rozhodují, volí vedení obce, města !    (Ze svých zkušeností vím, že ačkoli jsem měl z prvních na kandidátce ve městě nejvíc hlasů, nebyl jsem starostou, místostarostou, radním, předsedou komise, ale nesměl jsem být ani členem komise, abych do řízení města neviděl a měl výkon mandátu ztížen…)

  Není to seriozní způsob volby, většina voličů vůbec netuší, jaké má volební zákon úskalí. Nebudu tvrdit, že je nedemokratický, ale výsledek, jak uvádím na svém příkladě, jím může jistě být a bývá. A přitom není nic jednoduššího, než když se přihlásí do voleb ti, kteří chtějí město, obec opravdu řídit, občan si vybere a dá svému starostovi hlas. Nejvyšší počet hlasů získá starosta, druhý je místostarostou, další radními a další jsou zastupiteli do potřebného počtu. Ostatní zůstanou v pořadí náhradníky. Pokud bude v zákoně osobní odpovědnost, ale i příslušné pravomoci, odvolatelnost, zcela jistě budou kandidovat jen ti zodpovědní a  občané se budou snažit vybrat ze svého středu toho nejlepšího. Získají možnost opravdu rozhodovat a tím i pocit odpovědnosti za volbu. Potom budou sledovat jeho počínání a zvýší se zájem o dění ve městě. Jistě se volit naučí. Přímá demokracie je dlouhodobý proces, ale jedna možná cesta z našeho korupčního a českozlodějského systému ven. A přímou volbou starosty se musí začít, je nejvyšší čas. Přímá volba prezidenta je tedy logickým završením, výběrem nejlepšího z nejlepších a nikoli začátkem změn, jak tomu dost nešťastně nyní je.

Doufám, že Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury to s přímou demokracií myslí opravdu vážně a v nejbližší době podá návrh na změnu volebního zákona do komunálu. Další volby jsou totiž jak známo až zase za 4 roky.  Politici jak je dnes zřejmé mají dost času, občané ale málo !

25.ledna 2014                                                                                        Eda Seibert