V EU se rozhořel spor o české výrobky, které mají na českém území dlouholetou výrobní tradici. EU výrobky s dlouholetou výrobní tradicí vázanou na určité území a spojenou se zvláštními a jedinečnými charakteristikami podporuje a chrání svou politikou kvality potravin, v jejímž rámci uděluje tři druhy ochrany – označení původu, zeměpisné označení a zaručenou tradiční specialitu. Jihočeská Niva a Jihočeská Zlatá Niva získaly chráněné zeměpisné označení EU v roce 2010 po několika letech vyčerpávajících sporů, kdy českou žádost torpédovalo Slovensko s odůvodněním, že chráněné zeměpisné označení pro Jihočeskou Nivu a Jihočeskou Zlatou Nivu by ohrozilo existenci ochranných známek Niva zapsaných na území Slovenska, jejichž majitelem jsou Levické mlékárny.

Jako dlouholetý obhájce tradičních českých potravin v EU jsem tehdy vyvinul maximální úsilí, abych Evropskou komisi přesvědčil o oprávněnosti české žádosti a neopodstatněnosti slovenských námitek. Evropská komise se nakonec přiklonila na českou stranu a zeměpisné označení Jihočeské Nivě a Jihočeské Zlaté Nivě přiznala.

Slováci chtějí vymazat Jihočeskou Nivu z evropského seznamu chráněných označení

Slováci se však s porážkou zjevně nesmířili a nedávno se na Evropskou komisi oficiálně obrátili s návrhem na zrušení zeměpisných označení Jihočeská Niva a Jihočeská Zlatá Niva a jejich výmaz z registru chráněných zeměpisných označení. Jedná se o krajně nezvyklý krok, který je z historického hlediska naprosto mimořádný. Podle mých informací se do této doby odehrál jediný obdobný případ v podobě návrhu Německa za zrušení polského zeměpisného označení.

Podle mých informací se slovenský návrh opírá o stejný argument neúspěšně použitý již v minulosti, tedy ohrožení existence ochranných známek Niva zapsaných na území Slovenska. Tento argument je v prvé řadě lichý, neboť chráněné zeměpisné označení Jihočeská Niva a Jihočeská Zlatá Niva platné v celé EU se v žádném případě nedotýká práva používat ochrannou známku Niva jako druhového označení výrobku na území Slovenska.

Kromě toho navíc platná evropská legislativa připouští pouze dva důvody pro zrušení zeměpisného označení, a sice nerespektování podmínek zeměpisného označení ze strany jeho držitele a nedodání výrobku chráněného zeměpisným označením na trh po dobu sedmi let.

Evropská komise nyní slovenský návrh zkoumá a následně o něm rozhodne. Jsem připraven využít všech svých možností a pravomocí europoslance k tomu, abychom o Jihočeskou Nivu a Jihočeskou Zlatou Nivu nepřišli. Zahájil jsem s Evropskou komisí jednání, v jehož rámci se ji snažím přesvědčit, že ke zrušení zeměpisných označení neexistuje žádný zákonný, ani věcný důvod. Před třemi lety se to podařilo poprvé a to mě naplňuje nadějí, že by se to mohlo podařit i podruhé.

Nejlepší obranou je útok

Kromě toho v duchu hesla nejlepší obranou je útok považuji za účelné zvážit přechod do protiútoku a vyrukovat na Slováky se žalobou na zrušení ochranné známky Niva platné na území Slovenska. Znamenalo by to podat žalobu u příslušného slovenského soudu a oprávněným subjektem k podání takové žaloby by nepochybně byly Jihočeské mlékárny Madeta.

Slováci zůstávají jediným státem, který nám nechce dopřát chráněné označení pro Pražskou šunku

V současnosti jedinou českou žádostí, kterou Evropská komise projednává, je žádost o udělení zaručené tradiční speciality pro Pražskou šunku. Proti této žádosti vznesly loni námitky čtyři členské státy EU – Slovensko, Rakousko, Německo a Itálie. Po několika měsících náročného smírčího řízení se české straně nedávno podařilo nalézt dohodu se třemi státy, a sice Německem, Rakouskem a Itálií. Jediným státem, který se odmítl dohodnout a svou námitkou nadále blokuje udělení zaručené tradiční speciality, zůstává Slovensko. V praxi to znamená, že o české žádosti bude rozhodovat expertní výbor složený ze zástupců členských států, jejichž hlasování je v případech mezistátních sporů dopředu těžko odhadnutelné. Měli bychom všichni uplatnit veškerý svůj vliv, abychom potřebnou většinu členských států získali na naši stranu a aby Slovensko zůstalo ve svém odporu izolované.

Zvláštností Pražské šunky je zachování původního oválného tvaru masa použitím takzvaného pražského řezu. V zemích, které mají k zápisu výhrady, se většinou nepoužívá tento způsob řezu. Na Slovensku tento oválný řez neprovádí a naráží maso do polyamidového obalu.

Pražská šunka by se v případě úspěchu stala pátou zaručenou tradiční specialitou v držení České republiky. Dosavadní čtyři – špekáčky, lovecký salám, spišské párky a liptovský salám - původně také byly předmětem česko-slovenského sporu, který byl vyřešen tak, že se oba státy dohodly na společném postupu, a zaručená tradiční specialita pro tyto čtyři výrobky tak nakonec připadla jak Čechům, tak Slovákům. V případě Pražské šunky si takový společný postup nedokáži představit, neboť přizpůsobit se slovenským výrobním zvyklostem by znamenalo slevit z tradiční a v evropském měřítku výjimečné kvality, pro kterou právě o zaručenou tradiční specialitu jako Česká republika usilujeme.