Bohužel místo věcné debaty zatím největší emoce vyvolává otázka lustračního osvědčení pro jednoho ministra. Leč čas, kdy je strana v opozici, má být využíván spíše k formulování obecných postulátů než k vylepšování vládních návrhů. Chtěl bych se o jednu takovou úvahu pokusit, ať víme, z čeho při dalším projednávání vycházet.
Žijeme v podivném světě, kde jsme stále více pod palbou dvou extrémů. Jedním jsou nápady okamurovců a dalších na rozhodování pokud možno o všem na základě referend. Tedy bez ohledu na odbornost a vhled všechno rozhodují všichni. Druhým je podivný tlak byrokratů, evropských struktur, ale i mnohých „neziskovek“ (příkladem budiž lobbistická Rekonstrukce státu) na rozhodování všeho „odborníky“, tedy nikým nevolenými úředníky. Asi podle vzoru slavného britského seriálu „Jistě pane ministře“.
Obojí extrém je samozřejmě špatně. Slušný konzervativec hledá zlatou střední cestu, protože ví, že sebelepší nápady svět nevylepší a mohou být onou pověstnou cestou do pekel dlážděnou dobrými úmysly.
Je dobré, aby státní správa či státní služba byla nezávislá na volbách a občan mohl víceméně počítat, že stejný případ bude v různých časech rozhodován obdobně (to je také jeden z velkých požadavků na soudní soustavu, která nakonec správní rozhodování kontroluje). Proto je dobré, aby úředníci, kteří vykonávají státní správu a rozhodují ve správním řízení, byli vyměnitelní jen při zjevných chybách nebo excesech a ne podle libovůle vládnoucí garnitury.
Současně je ovšem nezbytné, aby ony koncepční kroky – zejména tedy příprava nových zákonů a předpisů, podle nichž se státní správa i občané řídí – byly pod vlivem výsledků voleb. Jinak volby nemají smysl a scvrknou se opravdu jen na boj o rozdělení ministerských křesel kandidujícím politikům. Ale smyslem voleb je, že si voliči vybírají mezi koncepty míry přerozdělování, úcty k tradicím, způsobu regulace jednotlivých oborů činnosti i zahraničně politické orientace. Proto by s novými volbami i s novými ministry měl vždy přicházet i tým, který bude na další volební období určovat, kam budou síly a pozornost v resortu upřeny.
A nyní už jsme u toho ďábla v detailu, jak přesně toto rozlišení na resortech udělat. Avšak shodneme-li se na principu, bude se nám hledat řešení detailu mnohem lépe. Podmínkou ovšem je, aby zákon o státní službě nezrušil smysl voleb.
