Dvoupatrová renezanční stavba v Přerově nad Labem je dlouhou dobu terčem pozornosti nejen médií, ale i Středočeského kraje. Od roku 1982 ho vlastnil Československý rozhlas, který ho zrekonstruoval a využíval jako archiv pro své nahrávky. Po roce 2006 se archiv přestěhoval do Prahy a Český rozhlas se pokusil zámku v následujících letech zbavit. Přes snahu kraje a obce zachovat objekt ke kulturnímu využití se snažil stavbu prodat bývalému redaktoru Československé televize Martinu Švehlovi. K tomu pro odpor veřejnosti i řady autorit v letech 2009 -2012 nedošlo, Středočeský kraj projevil zájem o zámek nejprve formou bezplatného převodu, poté i za úplatu – s prvotní vyjednávací cenou do 10 milionů.
Pak osud zámku zkomplikovaly soudní spory – o zámek se totiž přihlásila Československá církev husitská. Soudní spor skončil až v červnu 2013, kdy církev žalobu stáhla – Český rozhlas obnovil snahy o prodej zámku a s nabídkovou cenou přes 19 milionů oslovil na podzim 2013 kraj. Těsně před svolaným jednáním o zámku, které se mělo uskutečnit v sídle Středočeského kraje 21. ledna, však byla schůzka zrušena s tím, že církev opět požádala o vydání zámku v rámci církevních restitucí. Budoucnost zámku je tedy ve hvězdách.
Zeptali jsme se Zdeňka Štefka, radního pro kulturu a památkovou péči Středočeského kraje, na původní záměry kraje.
Zámek je velmi zajímavou kulturní památkou a i přirozeným centrem kultury Přerova nad Labem. Jeho nejvýznamnější majitel Ludvík Salvátor založil v jeho sousedství nejstarší etnografické muzeum v českých zemích – současný skanzen, který spadá pod naší příspěvkovou organizaci – pod Polabské muzeum. Ačkoliv starost o zámky a hrady by měla patřit do celostátní působnosti, je tedy dlouhodobý zájem kraje o osud zámku pochopitelný. V roce 2009 byl mimo snahy kraje zámek od Českého rozhlasu koupit zpracován i koncept jeho využití – propojenost objektu se skanzenem by umožnila vytvořit cennou expozici „V zámku a podzámčí“. Neměly chybět expozice věnované princi Salvátoru Toskánskému, výstava o vývoji správy Polabí a další výstavy z depozitářů muzea. Zámek by poskytoval muzeu i určité další zázemí, konferenční a multifunkční sál, čehož by s přilehlými pozemky tradičně mohlo využívat i město, které jiný podobný objekt postrádá. Atraktivita Přerova nad Labem a tedy i návštěvnost muzea i města by pak jistě šla nahoru.
Co tedy bránilo tehdy realizaci koupě?
Především cena – Český rozhlas požadoval necelých 20 milionů, kraj měl výchozí vyjednávací cenu 10 milionů. Nezapomínejte, že další podobnou částku by musel kraj do objektu ještě vložit a pak každoročně nést náklady na provoz ve výši minimálně půl milionu korun. A pak samozřejmě ty soudní tahanice.
Vyvíjela se pozice kraje za nové krajské vlády?
Samozřejmě. Nová krajská vláda začala realizovat úsporná opatření, aby kraj v době krize a určité rozestavěnosti řady projektů ekonomicky postavila na pevnou zem. Každá investice tak musela mít logické zdůvodnění a finanční krytí – nemohli jsme se opět příliš rozkročit. Při projednávání plánu investic na rok 2013 byl záměr nákupu zámku v plánu ponechán, nicméně s předpokládaným plněním v roce 2014. Opakovaně jsem v roce 2013 jednal i s představiteli města, pokoušeli jsme se dát dohromady koncepci využití zámku a podklady pro případnou spolupráci s městem, aby celé náklady, a to nemyslím jen finanční, nenesl v případě koupě kraj. Po oficiálním oslovení kraje ze strany Českého rozhlasu jsme také nabídli schůzku, ke které ale z výše uvedených důvodů už nedošlo.
A kraj by po schůzce zámek skutečně koupil?
Na základě jednání s Českým rozhlasem bych předložil materiál do Rady kraje, která by o dalším postupu rozhodla. V aktuálním plánu investic 2014 však již částka na nákup zámku nefiguruje (předpokládaná suma byla přesunuta do roku 2015) a také kupovat další a další objekty s následnými nutnými investicemi a provozem není právě prioritou vedení kraje. Takže bych tomu moc naděje za současného stavu a aktuální cenové nabídky nedával.
Situace v památkové péči není sice zrovna růžová, je podfinancována z celostátní i krajské úrovně, ale podobně je na tom i celková ekonomická situace země a kraje. Máme tu řadu žádostí nejen o rekonstrukce kulturních památek (převis žádostí nad možnostmi v aktuálním Fondu kultury a obnovy památek je 10:1!), ale i o převzetí celých objektů či o vznik nových příspěvkových organizací. Takže ve zdůvodnění by muselo jednoznačně být, proč preferovat zrovna zámek v Přerově. Bezpochyby bych uváděl propojenost s přerovským skanzenem, spolupráci a spolupodílnictví města i samotný historický rozměr zámku.
Takže se nyní musí čekat, jak dopadnou restituce a pokud dobře, v jaké finanční kondici bude kraj a jaké bude mít tehdy priority… Co byste zámku přál?
Ať už bude jeho majitel nakonec kdokoliv, tak aby se nestal uzavřeným panským sídlem, ale aby sloužil veřejnosti, městu i turistům, nabízel nejen muzejní expozice, ale byl i živým kulturním centrem regionu.
