Taktéž jsme se dozvěděli o otřesném případu švýcarské přímé demokracie, ve které si občané dovolili vyjádřit názor, že nechtějí, aby nadměrné množství imigrantů parazitovalo na švýcarském sociálním systému.
Samozřejmě většina našich médií opomněla připomenout, že v celé řadě států USA platí ještě mnohem přísnější zákony omezující práva sexuálních menšin, že i v řadě evropských států platí zákony podobné tomu ruskému a že i řada dalších občanů evropských států by ráda zamezila přílivu imigrantů, kteří nepřijeli pracovat, ale přijeli využívat výhod vyspělých evropských sociálních systémů. Bohužel málo kdo u nás upozornil na to, že ačkoliv tato otázka v evropské společnosti reálně existuje, k jejímu řešení přikročil jako jeden z mála švýcarský stát, ve kterém lidé nevládnou prostřednictvím klasické zastupitelské demokracie, nýbrž ovlivňují zákony své země přímo prostřednictvím referend.
Nelze se pak divit rozhořčené reakci českých politiků i médií. Reakci, která vehementně nesouhlasí s tím, že by si lidé sami bez jejich pomoci mohli demokraticky prosadit zákony, které jsou reálně psané v jejich prospěch a které reálně řeší problémy jejich každodenního života. Sami jsme tento týden v Poslanecké sněmovně narazili na to, že když Hnutí Úsvit předložilo dvě novely zákona o DPH, které měly ulehčit administrativu a zamezit druhotné platební neschopnosti našich malých a středních podnikatelů a živnostníků a tak napomoct obnovení růstu našeho hospodářství a zastavení katastrofického nárůstu nezaměstnaných, tak se tyto novely u našich kolegů z „tradičních“ politických stran nesetkaly s pochopením. Stejně tak naši kolegové nepodpořili novelu zákona, kterou Úsvit chtěl zastavit zneužívání sociálních dávek ze strany provozovatelů ubytoven, kteří si z vytváření sociálně vyloučených oblastí udělali výhodný byznys. Prostě když se snažíte v poslanecké sněmovně parlamentu České republiky reálně řešit reálné problémy běžných občanů naší země, tak se to u českých politiků i českých novinářů setká s mnohem menší odezvou, než když se řeší to, jaká jsou práva homosexuální menšiny ve vybraných cizích zemích nebo to že si v některých zemích již občané dovolují řešit své problémy prostřednictvím referend a nikoliv prostřednictvím politiků, u kterých se tak často zdá, že se nechali zvolit prostě proto, aby tam v tom parlamentu řešili problémy své.
Pochopte mě správně, já netvrdím, že bychom měli zůstat k dění v okolních zemích lhostejní, já pouze tvrdím, že je otřesné, když naše tzv. elita zůstává lhostejná k dění ve vlastní zemi.