Jsem rád za jeho zveřejnění i řadu pozitivních reakcí a zájem o toto stanovisko. Pozornost mu věnovala i v něm kritizovaná tzv. humanitární organizace Člověk v tísni respektive organizátorky festivalu Jeden svět.

            Jimi jsem byl informován, že obsah mého stanoviska je přehnaný a můj postoj agresivní. „Na tiskovou konferenci přednostně akreditujeme novináře z audiovizuálních médií a z médií, jejichž náklad zasahuje stovky tisíc čtenářů/diváků/posluchačů“ (Bohdana Rambousková, PR manažerka Jeden svět). Má akreditace rovněž prý byla zamítnuta z důvodu, že „Centrum Člověka v tísni – Langhans má omezenou kapacitu. V tuto chvíli máme přihlášených téměř 50 novinářů ze seriózních médií“. Z novinářského hlediska pak byla pro mě pozoruhodná informace, že „na rozhovory s účastníky a organizátory není potřeba akreditace. Ta slouží pouze ke vstupu do kinosálů“ (Tereza Hronová, mediální koordinátorka Jednoho světa 2014).

Člověk v tísni/Jeden svět 2014  tak „objasnil“ proč se redaktor čtvrtletníku informujícího o Kubě a zemích Latinské Ameriky z jiného než toho oficiálního, většinového, pohledu nemohl zúčastnit akreditační tiskové konference a dalšího festivalového dění.

Organizace Člověk v tísni, která v pro ní tzv. nedemokratických zemích podporuje „nezávislé“ novináře a nevládní respektive protivládní média a kritizuje jejich skutečné či údajné znevýhodňování ze strany příslušných států, tak deklaruje, že dává v České republice přednost masových (mainstreamovým) sdělovacím prostředkům ovlivňujícím myšlení a názory statisíců lidí před těmi alternativními, skutečně nezávislými. Organizace kritizující cenzuru, pořádající „festival dokumentárních filmů o lidských právech“, sama tato lidská práva porušuje, cenzuruje, neboť bez jakéhokoli důkazu konstatuje, že společensko-politický čtvrtletník o Kubě dneška „Venceremos“ není seriózním médiem a jeho redaktor tak nemůže patřit k těm 50 vyvoleným novinářům. Odpověď proč Venceremos není pro Člověka v tísni/Jeden svět 2014 seriozním médiem je nasnadě, protože neinformuje kriticky o Kubě a o dění v zemích Latinské Ameriky, nezkresluje a nedezinterpretuje tamní události, ale naopak se snaží informovat o dění v těchto zemích skutečně nezávisle, objektivně, bez vměšování se do jejich vnitřních záležitostí a bez jakýchkoli předsudků.

Organizátoři festivalu Jeden svět 2014 (rozuměj Člověk v tísni) tak opět nepřekročili svůj stín. Je pro ně přijatelný pouze jeden pohled, ten jejich, dlouhodobě budovaný a propagovaný, který nesmí být nikým narušen a zpochybněn.

Ludvík Šulda, novinář, redaktor společensko-politického čtvrtletníku o Kubě dneška „Venceremos“