Pokud vše v neděli 16. 3. 2014 dopadne tak, jak většinové obyvatelstvo Krymu očekává, tedy vítězstvím proruské orientace a následným připojením Krymu k Rusku, s nímž menšinoví islámští krymští Tataři nesouhlasí, pak lze očekávat jejich postupnou radikalizaci. Čečenští a dagestánští islámští separatisté se tímto krokem mohou těšit na další oddané rekruty ve své Svaté válce proti Rusku.
V neděli, pokud se podle proklamací vedení krymských Tatarů nezúčastní referenda o odtržení Krymu od Ukrajiny, stanou se tito menšinoví obyvatelé rázem občany „třetí kategorie“ s přídomkem nespolehlivých a nepřátelských vůči nově rozšířenému Rusku.Kde se vzala ta odtažitost Tatarů vůči Rusům? Mají důvod se cítit Tataři ukřivdění? Obavy Tatarů z Rusů pramení z jejich historické zkušenosti z doby 2. světové války. Stalinské deportace stály mnoho jejich životů a přeživší pak peklo ve vyhnanství v ruských stepích Povolží a asijských v Uzbekistánu. Tato historie je celkem známá a netřeba ji dále rozvádět.
Ještě v době nedávné tj. roku 2010 si krymští Tataři prostřednictvím svého předáka Mustafy Džemilova stěžovali Karlu Schwarzenbergovi, co by ministru zahraničí při jeho návštěvě kulturního centra Tatarů Bachčysaraje, jak jsou od kyjevské ale i krymské vlády diskriminováni. Zjevně si nyní uvědomili, že s Moskvou to může být mnohem horší.
Třenice mezi pravoslavnými Rusy a sunitskými Tatary probíhají již od jejich návratu z vyhnanství na Krym na počátku 90. let 20. století.
Nyní jsou jim ústy předsedy krymské vlády Sergejem Aksjonovem slibovány ministerské posty, používání rodného jazyka jako úředního, miliony dolarů a dalších nebývalých výhod za podporu v referendu. Lze vůbec těmto slibům věřit? Na pozvání do Kremlu k Vladimírovi Putinovi odletěl i bojovník za práva Tatarů Mustava Džemilov. Proč asi?Krymští Tataři byli významným spojencem vzbouřených Ukrajinců, kteří pod vedením „ukrajinského Žižky“ Bogdana Chmelnyckého bojovali proti polské nadvládě v 17. století.
Celá Ukrajina včetně Krymu prochází obrovskou destabilizací. Ať již dopadne vývoj na Krymu jakkoliv, mají takové otřesy vždy vliv na muslimské obyvatelstvo kdekoliv ve světě. Takové změny ve většině případů přinášejí radikalizaci islámu. Události v Iráku, Afghánistánu, Libyi, ale i v Čečensku jsou toho důkazem. Rusko tímto mohou čekat jen další mrtví v trolejbusech, kinech či na nádražích.