Místo toho se nejvyšší představitelé evropských zemí věnovali možnostem snižování energetické závislosti Evropy na Rusku. Evropští lídři reagovali na současný vývoj na Ukrajině, která fakticky přišla o krymský poloostrov.  Neshodli se tak na limitech omezování emisí skleníkových plynů a podílu obnovitelných zdrojů energií. Evropská unie tudíž nebude znít jednotným hlasem na zasedání OSN v září, které by mělo naznačit cestu ke globálnímu řešení. Finální dohoda hlavních světových znečišťovatelů ovzduší se předpokládá v prosinci příštího roku v Paříži. Aby dohoda o ochraně klimatu dávala reálný smysl, musí se na ni shodnout největší průmyslové země světa. Nevyjasněná pozice Evropské unie však může dohodu zkomplikovat.V cestě k naplňování navržených cílů klimatické politiky stále stojí rozpory zejména mezi západem a východem Evropské unie. Ještě před samotným setkáním špiček EU podepsalo 13 západních zemí deklaraci, která podporuje návrh Komise na 40% limit snížení emisí skleníkových plynů.  Mezi nimi dominují největší ekonomiky EU – Německo, Francie, Velká Británie a Itálie. Obavy z příliš ambiciózní podoby „zelené politiky“ EU přicházejí především z východních členských zemí. Ministři šesti zemí (Bulharska, ČR, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska) se sešli separátně a projednávali požadavek, aby náklady na dosažení cílů klimatické politiky byly spravedlivě rozloženy mezi jednotlivé státy. Evropská komise tlačí na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a má podporu nejsilnějšího hráče - Německa. Východoevropské země se snaží více zohledňovat své tradiční energetické zdroje.Evropská komise plánuje 9.dubna představit návrh nové směrnice o státní podpoře v energetice. Podstatná část návrhu se má věnovat právě podmínkám podpory obnovitelných zdrojů. Do médií již sice „prosákly“ informace o jejich podobě, ale s hodnocením bude dobré počkat až na skutečný návrh směrnice.  Evropské komisi navíc přibude práce díky vývoji na Ukrajině. Evropská rada se shodla, že je třeba zintenzivnit úsilí o snížení vysoké míry energetické závislosti Evropy na dodávkách plynu. Rada vyzvala Evropskou komisi, aby provedla hloubkovou studii energetické bezpečnosti EU a do června roku 2014 předložila komplexní plán na snížení energetické závislosti EU. Tento plán by měl zohlednit skutečnost, že EU potřebuje urychlit další diverzifikaci svých dodávek energie, zlepšit svou vyjednávací pozici i energetickou účinnost, pokračovat v rozvoji obnovitelných a jiných domácích zdrojů energie a koordinovat rozvoj infrastruktury na podporu této diverzifikace.
                                                                                                     poslanec Ing. Miloš Petera