Současná západní kultura často nemůže ve svém provedení a formách, právě pro absenci vyšších mravních ideálů, které většinou absentují i v praktickém prosazování programů politických stran uchvácených elitami, poskytnout nové a nezatížené generaci mladých lidí diametrálně lepší alternativu životních postojů a stylu. Mladá generace je tak za spoluúčasti řady vrcholných politiků dávajících špatný příklad, nezájmu většiny občanské společnosti (vycházejícího mj. i ze současného stále se přiostřujícího boje o vlastní ekonomické přežití) a z pohodlnosti rodičů, vedena k akceptaci stejně deformovaných životních hodnot a postojů. Zdaleka se přitom nejedná "jenom" o útěky z reality prostřednictvím drog a nadužívání alkoholu, vyhledávání extrémních a často i smrtelně nebezpečných adrenalinových zážitků jako např. planking, pokleslou "zábavu" (vandalismus, chuligánství, sprejerství) či okouzlení spotřebním zbožím všeho druhu, jehož vlastnictví pak nezřídka slouží jako nezbytný předpoklad pro vstup do určité sociální skupiny, ale o povšechné vyzdvihování konzumního způsobu života, jehož nejvyšším ideálem je sobecký požitek, egoismus a ekonomický zisk. Mladá generace je také nejrůznějšími hráči na legálním i ilegálním trhu, pomocí reklamy a promyšlených marketingových postupů, účelově vedena k sociální nesolidaritě s ostatními příslušníky své, mladší i starší generace. Cílem je bezohlednost všech ke všem, a zejména pak ke slabším, chudým, starým, nemocným, trpícím a umírajícím lidem, kteří kvůli své bezbrannosti poskytují nejlepší předpoklady pro beztrestné uspokojení vlastního zvráceného ega (viz řada brutálních útoků na bezdomovce, kteří nikomu nic špatného neudělali). Bezohlednost zvyšuje zisky, neboť orientuje jednotlivce pouze na vlastní spotřebu a nepřímo mu pro ní vytváří časový prostor, který by jinak mohl být vyplněn z pohledu subjektu hledajícího tržní příležitost nelukrativní činností. U dětí je předkládáním neadekvátních vzorů (především v PC hrách) pěstována na jedné straně drzost a agresivita a na druhé potřeba sounáležitosti se silnými a arogantními jedinci a skupinami (např. pouliční či motorkářské gangy se svými "bossy"). Současně se snahou omezit vnímání kruté bolesti druhých, je pěstována chronická přecitlivělost k vlastní, byť i jen pomyslné bolesti. Téměř každý mladý člověk dnes z hlavy okamžitě vychrlí svá práva a halasně se jich dožaduje, ale již jen málokterý dokáže, byť po dlouhém přemýšlení, vyjmenovat alespoň některé ze svých zákonných povinností. Lidská mládež, která by měla být nositelem budoucnosti lidstva, se tak dnes stala z pohledu velkých firem jen jedním z významných tržních segmentů, který generuje nebývale vysoké zisky. V očích politiků pak jen nositeli potenciálních voličských hlasů, které potřebují získat v podstatě jen jednou za volební období, jak jinak než s co nejmenším vlastním úsilím. Plošné povýšení konzumního životního stylu na jediný obecně akceptovaný i akceptovatelný způsob života se stalo standardem. Různé marketingové postupy nejsou samy o sobě nic objevného a jen využívají běžných lidských slabostí. Problémem je jejich agresivita, všudypřítomnost a čím dál častější orientace na děti a velmi mladé lidi, kteří nemají ještě dostatek vlastních životních zkušeností. S tím souvisí růst životních nákladů jednotlivců i rodin. Většina lidí ze společenského mainstreamu pak řeší v podstatě neřešitelnou otázku (právě kvůli marketingové strategii stanovení tzv. preferenčních cen na módní a značkové zboží), kde na takový způsob života sehnat dostatečné zdroje, namísto aby se zamyslela nad tím, zda je tento způsob života opravdu tím, co potřebují a co jim přinese štěstí.