Ukazuje se tak, že současným vládním představitelům nejde vůbec o blaho národa, ale pouze o bezmyšlenkovité plnění úkolů, které dostávají z bruselských lóží. Jinak si nelze vysvětlit, že zvednou ruku pro smlouvu, která znamená nové zadlužování země, je zároveň dalším krokem k přijetí eura, což většina národa odmítá a – což je nejvíce nebezpečné – přesouvá další kompetence na bruselskou úroveň.
Takto se může chovat jen protektorátní vláda. Není ostatně bez zajímavosti, že ministři současné protektorání vlády obhajují protektorát minulý – například ministryně spravedlnosti Helena Válková vyděsila veřejnost kritikou odsunu Němců po druhé světové válce a svým výrokem o tom, že “ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo.”
Nevýhodnou smlouvu pak představitelé vlády obhajují směšným argumentem, že nyní se budou konečně moci účastnit těch summitů EU, kterých se dosud ještě účastnit nemohli.
Tvrdí také, že se vracíme do hlavní proudu evropské integrace, čímž jen prokazují, že nevnímají změny, ke kterým v Evropě dochází. V téměř všech zemích EU posilují euroskeptické a národovecké strany a po evropských volbách se dá očekávat zásadní změna fungování Unie. Žádný hlavní proud evropské integrace dnes už vpodstatě neexistuje.
Ač se Fiskální pakt tváří jako opatření, která má zamezit zadlužování země, zadlužování naopak ještě zvýší. Počítá totiž s tím, že země, která rozpočtovou kázeň nedodržuje, bude platit pokutu. Ale rozpočtovou kázeň dnes nedodržuje a dodržovat se nechystá (ba ani skoro nemůže) téměř žádná země EU, jde tedy pouze o cynický nástroj, jak vyrábět pokuty na tyto země a skrze tyto pokuty je ještě více zadlužovat.
Mít vyrovnaný rozpočet je sice správné a NE Bruselu – Národní demokracie ho schvaluje a má ve svém programu, ale s přístupem všech polistopadových vlád (s výjimkou vlády Klausovy) a hlavně v souvislosti s členstvím ČR v EU je zřejmé, že jde o nedosažitelný cíl. Mezinárodní bankéři totiž nedopustí, aby se země přestaly zadlužovat – z jejich dluhů přece tyjí a za zapůjčené virtuální peníze skupují reálné bohatství celých národů.
Rozseknout tento začarovaný kruh a vrátit se k vyrovnanému či ještě lépe přebytkovému rozpočtu může země jen tehdy, když se vymaní z osidla těchto parazitických struktur. To mimo jiné znamená i odchod z Evropské unie, který NE Bruselu – Národní demokracie prosazuje.
Jedině takové řešení vrátí zemi nezávislost a prosperitu. Hra na vyrovnaný rozpočet, který EU skrze Fiskální pakt zdánlivě požaduje, je jen dalším podvodem.
Adam B. Bartoš, předseda; Ladislav Zemánek, místopředseda
