„Nařízení o invazivních druzích považuji za nepřijatelnou invazi do života lidí i přírody jako celku. Jedná se o odstrašující příklad nevhodnosti legislativního zásahu EU. Obavy ve mně vzbuzuje formulace, podle níž se „invazními nepůvodními druhy“ rozumí nepůvodní druhy, které nejenom ohrožují, ale i pouhopouze poznamenávají biologickou rozmanitost a ekosystém, a které mohou mít také dopad na lidské zdraví, hospodářství nebo celou společnost. Poznamenávat biologickou rozmanitost či ekosystém může prakticky jakýkoliv nepůvodní druh a bude na libovůli Evropské komise, jaké druhy pod tuto neuvěřitelně volnou definici podřadí“, svěřuje se se svými obavami z přijaté legislativy europoslanec Březina. „Zatímco původní návrh počítal s vytvořením uzavřeného seznamu maximálně 50 nežádoucích invazivních druhů, Evropský parlament jej pozměnil tak, že bude zcela na libovůli Evropské komise, kolik druhů na seznam zařadí, a členské státy budou mít pouze možnost veta, aniž by mohly podobu tohoto seznamu ovlivnit“, varuje Březina.

„Zařazení invazivního druhu na seznam bude znamenat pro členské státy povinnost preventivně zasahovat proti pěstování, chování a šíření tohoto druhu a aktivně podnikat kroky směřující k jeho vymýcení či vyhubení. Evropský parlament kromě toho dokonce ukládá chovatelům druhu zařazeného na seznam povinnost do jednoho roku chovanou populaci zlikvidovat, třeba i formou humánního usmrcení. Takový osud může teoreticky postihnout chovatele papoušků, akvarijních rybiček, gekonů či hadů anebo třeba sokolníky“, obává se Březina.

„Radikální ekologové, kteří podle mého názoru za touto legislativou stojí, zcela ignorují skutečnost, že v důsledku klimatických změn dochází k posouvání mírného pásu na sever, což s sebou nese i přirozenou migraci živočichů a rostlin. Možná by neškodilo v duchu základních svobod EU hovořit také o volném pohybu živočichů a rostlin místo stavění umělých hranic a nemilosrdného likvidování těch, kdo tyto hranice překročí“, uzavírá Březina.