Silová odpověď Západu na sebe nenechala čekat. NATO reagovalo masivními manévry v Norsku, robustním nasazením pozorovacích letounů AWACS na hranicích v Polsku a Rumunsku, konče námořními manévry v Černém moři. O členství v NATO dnes diskutuje i neutrální Finsko, a zejména Švédsko, které významně navýšilo výdaje na obranu. Pokles předvídatelnosti a důvěryhodnosti Ruska je takový, že je na stole otázka, zda tyto reakce stačí, zda silové narušení práva a hranic nevyžaduje obnovení rovnováhy navýšením vlastních vojenských kapacit. Jsme na takový vývoj připraveni?

Panuje shoda, že nezbytná stabilita, prosperita i naše členství v EU jsou kauzálním důsledkem geopolitického transferu naší země vstupem do NATO. Bez členství v NATO bych si na rozšíření EU nevsadil. Přesto náš podíl na financování bezpečnostní páteře naší prosperity klesl ze vstupních a smluvních dvou procent výdajů na obranu na dnešních 0,75 procenta reálných výdajů. Česká republika nepochybně patří mezi černé pasažéry NATO a nechává si svou bezpečnost, prosperitu i svobodu financovat dalšími spojenci. Potíž naší situace je ovšem v tom, že jsme nejen ztratili vědomí, že prosperita je důsledkem bezpečí, ale zejména že jsme zatlačili naše obranné kapacity do pásma, kdy významně klesá jejich schopnost vlastního rozvoje a růstu bojové výkonnosti. Nic tak nevyděsí naši dnešní armádu, a zejména resort obrany, jako možnost významnějšího navýšení rozpočtu a nutnost zvýšit svou výkonnost. Navzdory tomu, že svou výzbrojí a výkonností spíše nedosahujeme na standardy potřebné ke společné obraně NATO, že naše bojové schopnosti při případném konfliktu v Evropě jsou poněkud diskutabilní.

Naše stabilita, bezpečí a prosperita budou zajištěny tehdy, když budeme NATO dávat tolik, kolik od svých spojenců sami očekáváme. A nepřejme si zažít situaci, kdy by se NATO propadlo na tu výkonnost, na které jsou dnes naše vlastní obranné kapacity. I proto jsem v závěrech sněmovní diskuse o vývoji na Ukrajině navrhl navýšení obranného rozpočtu na 1,3 procenta. Návrh nebyl podpořen. Myslím, že chybně. Argument, že černými pasažéry jsou i další země NATO, považuji za krátkozraký, přinejmenším z hlediska naší historické zkušenosti.