Ale kdeže ty loňské sněhy jsou, kdeže je ona zašlá sláva! Přitom stačí tak málo, ale pro současnou reprezentaci komunistů, jejich tzv. elity, často samozvané (v případě Mostu určitě, kdyby nebyly jmenovány místním podnikatelským kmotrem) krok evidentně neuskutečnitelný. Přitom se minulost a současnost na 1. náměstí v Mostě měly šanci skoro potkat. Jen Městské divadlo jim stálo v cestě a oddělovalo je. Za jeho budovou se tyčí zdevastovaný, pro někoho předlistopadový symbol komunistické moci a vlády jedné strany - budova bývalého OV KSČ. Dnes budova bývalého CVČ Most a jinak objekt, o jehož prodej se město dlouho snažilo, slevovalo a slevovalo, až jej před časem koupil mostecký podnikatel Kroužek. Přesto objekt dále chátrá a nic moc se s ním neděje. Jako s jeho původními předlistopadovými vlastníky. Jakoby symbolicky, za budovou divadla na lavičce seděli čtyři bezdomovci, soudě dle jejich celkově zašlého, neupraveného vzhledu, majíce vedle sebe v taškách zřejmě celý svůj majetek. Seděli, družně se bavili a popíjeli alkohol z láhve fikaně zabalené do nějakých novin. Média tak opět proti své vůli a nevědomky přispěla k utajení protiprávního jednání. Je všeobecně známo, že město Most významně omezilo vyhláškou konzumování alkoholu na veřejnosti. Jistě bezděky vytvořili jakési „nárazníkové pásmo“ staré zašlé a nové slávy, která se měla odehrávat před budovou divadla na 1. náměstí na akci komunistů k 1. máji.
Podobně to bylo i s projevem, resp. projevy, protože byly dva. Ten hlavní četl z nachystaného textu předseda OV KSČM, městský a krajský zastupitel R. Belej, zase asistent – tentokrát poslankyně Aulické Jírovcové . Před tím neformálně představil účastníkům toho, kdo setkání zahajoval prvního místopředsedu OV KSČM J. Polívku. Z nepočetného cca dvousethlavého davu jim kryl záda další, druhý místopředseda OV KSČM a bratr předsedy M. Belej, včetně jejich rodičovského doprovodu. Se stručnou charakteristikou obsahu úvodního vystoupení R. Beleje z pera redaktora M. Vokurky, kterou přinesl na svém webu Mostecký deník se dá souhlasit:
„…připomínal proslovy komunistických pohlavárů v letech 1948 až 1989, přihlásil se k odkazu Karla Marxe a Bedřicha Engelse, ocenil boj dělnické třídy proti kapitalistům a zkritizoval nadnárodní firmy, banky a pravicové vlády. Podle Beleje vyvolaly pouhou iluzi blahobytu, nadšení, míru a demokracie, a způsobily zadluženost, vysokou nezaměstnanost a bezdomovectví. To je doba po 24 letech, prohlásil. Pranýřoval i USA. Kdyby existoval Sovětský svaz, Spojené státy americké by si svou agresi rozmyslely, sdělil“.
Docela komické, ale ne pro účastníky, kteří zatleskali. Že pan Belej ze vzpomínaných klasiků K. Marxe a B. Engelse nic nezná a kdo ví, zda vůbec od nich něco četl nebo celé přečetl, zřejmě nevěděl nikdo z nich. Asi nečetl ani pro závěr svého promluvu vypůjčený citát z fejetonu klasika české literatury a tohoto literárního žánru zejména Jana Nerudy „Byl První máj…“.
Řečník Belej v závěru zahřímal, že (parafrázuji) - „jak ve svém známém fejetonu k prvnímu máji 1890 napsal J. Neruda, ulicemi se valily dělnické šiky, aby symbolizovaly svou sílu a touhu po práci a lepším životě, my jsme pokračovatelé jsme současnými dělnickými šiky…“ (nejedno srdce přítomných seniorů muselo zaplesat, tak snadno se dostat do víru událostí a prstu na tepu dějin, v což řada z nich již asi ani nedoufala….)
Neruda ve fejetonu v této souvislosti však mimo jiné konkrétně psal o lidském šiku, posuďte: „Klidným, železným krokem přirazily 1. května 1890 bataljóny dělnické, přečetné, nepřehledné, a vřadily se do lidského šiku, aby již provždy stejným postupem šly s námi ostatními za vznešenými lidskými cíli, stejně oprávnění, stejně obtížení, stejně blažení.“ Kdyby se raději pan Belej a jeho kolegové nechali inspirovat slovy o „již provždy stejným postupem šly s námi ostatními za vznešenými lidskými cíli, stejně oprávněni, stejně obtíženi, stejně blaženi“. A nejen on by takovou inspiraci potřeboval. Pak by se třeba současní v KSČM, zejména v jejím vedení na všech úrovních od centra po okresy nechovali a nejednali tak, jak jednají. A bohužel se stalo na většině úrovní angažmá podobných funkcionářů již běžnou praxí. Nekritizovali by jedním dechem současný stav a zároveň na něm bezostyšně parazitovali a byli v podstatě stejní jako ti, které kritizují. Tedy o ni jsou ještě o něco horší, protože lžou, že to ti druzí. V Mostě by měli v tom případě být skutečnou konstruktivní opozicí, přicházející se svými nápady a návrhy na řešení problémů a nebyli by ve stavu „opozice, která podporuje koalici“, jak se duchaplně vyjadřuje zdejší předseda kontrolního výboru na magistrátu za KSČM J. Kurcin. Třeba by pak nemusel být primátor odvoláván, tajemnice J. Boudová by nikdy neměla šanci „velet“ magistrátu atd. No jo, ale když on jim nedal jejich mostecký kmotr rozkaz, oni nemohli a neměli pokyn konat…
Druhým řečníkem na akci byla poslankyně a městská zastupitelka inženýrka H. Aulická Jírovcová. Její čtený text byl opravdu v duchu toho „hodnějšího policejního vyšetřovatele“, byl umírněnější a podstatně kratší. Zřejmě v duchu ctěného hesla jejího taťky, „řeč má být krátká, párek má být dlouhý“. Jen žel i ti blíže k reproduktorům stojící účastníci neměli mnoho šancí slyšet vše, co z jejích úst vycházelo. Zřejmě se necítí ve své kůži bez podpory otce, který podobně jako další v diskusích na webu MD kolem odvolání primátora propíraný ing. J. Novák (přezdívaný „papá“) se „raději“ nedostavil. Škoda, mohli si také poslechnout velké finále Píseň práce.
Finálem po finále bylo pozvání účastníků panem Belejem k podzimním komunálním volbám „ony ještě nebyly vyhlášeny, ale přijďte k podzimním komunálním volbám a dejte hlas KSČM“, že před tím jsou však volby do EP, klepající na dveře raději pomlčel. Zřejmě proto, že tam nekandiduje on, ani jeho kolegové manipulující mosteckou KSČM a veřejnost. A že v tom i nadále chtějí pokračovat…?!
Na akci jsme potkali i bývalého předsedu OV KSČM a senátora V. Balína. Položili jsme mu otázku: „Co Vy tady?“ Ochotně odpověděl: „Abych si připomněl 1. máj Svátek práce, jeho skutečnou tradici, a také se podíval na to, jak se s ní vypořádávají ti, co dnes jsou na čele KSČM na Mostecku. Nezastírám, že jsem přišel i jako „pokus o svědomí“ některých současných funkcionářů, ale nejen jich. Je to smutný pohled, stále menší a menší účast, které se však nedivím, protože takovýto „tradiční“ způsob tribuna – účastníci je dávno přežitý. Na jedné straně lidé, na pomyslné tribuně pod transparentem či v hloučcích „kamarádi“ - funkcionáři bavící se jen mezi sebou nebo tzv. s vyvolenými. Strašný byl pohled na tmavými brýlemi osazené řečníky, kteří se zřejmě bojí pohledu do očí občanů, aby nebylo vidět, co říkají a že to moc vážně nemyslí. O to více mi udělala radost setkání s lidmi, které jsem delší čas neviděl a kteří se ke mně hlásili. Dokonce jeden, nebudu pro jeho klid jmenovat, bývalý kolega z vedení OV KSČM a zastupitelstva si posteskl, že jsem jej často štval, ale že za mého působení byla zdejší KSČM řízena a byla důstojnou opozicí, která si věděla rady. Dnes se nesmí nic říci, aby nebyl osočován, že štve, rozvrací.“
Cesta zpět do redakce RJ vedla opět za divadlo k autu. Stále zde ještě seděli oni čtyři bezdomovci, byť láhev byla dopita a spolu s novinami se povalovala pod lavičkou. Rovněž budova bývalého OV KSČ, CVČ a dnes nemovitost pana Kroužka stála smutně a odevzdaně a čeká. Jen doufám, že ne na to, aby se stará a nová sláva nakonec opravdu potkaly. (redakce RJ)
Komunisté v Mostě pochválili Marxe a SSSR a odsoudili kapitalisty a USA
