Poslední dubnové dny bylo hostitelskou zemí Slovensko a místem jednání Bratislava. Pořadatelé setkání – evropský výbor Národní rady Slovenska zvolil pro jednání čtyři základní témata: Evropské volby 2014 a institucionální obnova, Ukrajina, Sociální podnikání a sociální ekonomika jako nástroje na podporu růstu, Tolerantní Evropa.

Prvního z témat týkajícího se letošních voleb do EP a institucionální obnovy se zúčastnil též Maroš Šefčovič, slovenský eurokomisař a místopředseda Evropské komise, který má na starosti především komunikaci s národními parlamenty. Měl jsem tak možnost navázat na naše lednové setkání v Bruselu a zopakovat některé své výhrady k politickému dialogu mezi národními parlamenty a orgány EU (především tedy Komisí). Přestože Lisabonská novela primárního práva EU (tzv. Lisabonská smlouva) měla odstranit demokratický deficit Unie, je stále řada prvků, které snižují kvalitu politického dialogu. Jedná se především o malou konkrétnost reakcí Komise a velkou časovou prodlevu těchto reakcí na podněty národních parlamentů, krátkou lhůtu pro uplatnění námitky pro porušení principu subsidiarity u návrhů legislativních aktů (pouhých 8 týdnů) a možná příliš vysoké kvorum pro vystavení tzv. žluté, resp.oranžové karty národními parlamenty.

Ke druhému z témat (Ukrajina) připravila slovenská strana celkem bezzubý návrh závěrů. Možná je to tím, že otevřeně při tomto našem jednání bylo Rusko našimi slovenskými kolegy hodnoceno jako přítel a spojenec. A že je pro ně větší problém nárůst nacionalismu a pravicového extrémismu na Ukrajině, než agresivita Ruska v rozporu s mezinárodním právem. Naštěstí je ale toto názor asi jen slovenského evropského výboru, resp. jeho předsedy. Prohlášení české a slovenské vlády z jejich společného jednání, které se uskutečnilo pouhé čtyři dny před jednáním naším, se k tomuto naštěstí staví úplně jinak. Naší delegaci se ale za podpory Poláků a Maďarů podařilo prosadit do závěrů k tomuto bodu tato rozšiřující konkrétní ustanovení:

Zástupci evropských výborů parlamentů zemí V4 pokud jde o Ukrajinu:

-                     odsuzují ruskou vojenskou intervenci na Krymu a nelegální anexi části ukrajinského území. Tyto činy jsou porušením závazků a povinností Ruska vyplývajících z Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu a Budapešťského memoranda;

-                     považují takzvané referendum konané 16.3.2014 v Krymské autonomní republice o jejím právním statutu za neústavní, a proto je jeho výsledky nutné považovat za nezákonné a neplatné;

-                     silně podporují suverenitu, nezávislost a územní celistvost všech zemí Východního partnerství. Dále věří, že v Evropě 21. století není místo pro jakékoliv separatistické aktivity a provokace mající za cíl změny hranic;

V případě třetího tématu, kterým bylo sociální podnikání a sociální ekonomika, zaujal především příspěvek maďarských kolegů, kteří upřednostňují namísto rozdávání sociálních dávek vytváření tzv. sociálních míst a považují toto za příčinu relativně nízké míry nezaměstnanosti v Maďarsku. Projednávání čtvrtého tématu (Tolerantní Evropa) se zúčastnil předseda Národní rady SR Pavol Paška a vystupující za slovenskou stranu opakovaně poukazovali na nárůst nacionalismu a pravicového extrémismu na Ukrajině. V tom jim  oponovali především kolegové z Polska, kteří připomněli, že členové hnutí Solidarita, kteří nastartovali v loděnicích v Gdaňsku pod vedením legendárního Lecha Walesy změny v celé střední Evropě, byli tehdejším režimem také považováni a označováni za extrémisty.

Ve druhé polovině roku budou organizátory setkání Maďaři a na jaře 2015 tato úloha připadne na náš senátní Výbor pro záležitosti EU. S ohledem na specifika a význam Moravskoslezského kraje a na optimální dostupnost pro všechny účastníky bude místem setkání Ostrava.

Miroslav Krejča

předseda Výboru pro záležitosti EU Senátu PČR

30. dubna 2014