Na semináři vystoupil místopředseda vlády pro vědu a výzkum a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavel Bělobrádek, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Mirjam Friedová a Marcela Linková z Národního kontaktního centra – ženy a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Diskutující se shodli na tom, že současné podmínky vědecké práce v mnoha případech zásadně znevýhodňují vědkyně-matky a znemožňují jim jejich profesní uplatnění.
Pavel Bělobrádek: „Jsem připraven zabývat se formálními bariérami, které brání vědkyním skloubit péči o rodinu a práci ve vědě.“
„Já to vidím jako velký problém. Je to otázka nastavení parametrů, v nichž se nezohledňují věci, které se týkají mateřství,“ konstatoval místopředseda vlády Bělobrádek a upozornil mimo jiné na požadavek absolvovat nepřetržitou půlroční zahraniční stáž, která je podmínkou pro účast v soutěži o juniorské granty Grantové agentury ČR a která diskvalifikuje vědkyně-matky, jejichž možnost vyjet dlouhodobě do zahraničí je díky péči o děti a rodinným povinnostem zásadně omezena. Zároveň vyjádřil ochotu se těmto otázkám věnovat a hledat jejich řešení.
Na semináři se mimo legislativních překážek, jež vytyčují rámce fungování české vědy, diskutovaly také další související témata: nedostatečná dostupnost školek a dalších služeb péče o děti, předsudky v hodnocení vědecké práce žen a mužů či motivace vědkyň vstupovat do silně konkurenčního prostředí, kde dominují muži.
Děkanka Mirjam Friedová ve svém příspěvku upozornila mimo jiné na situaci v sociálních a humanitních vědách, které jsou obecně považovány za feminizované. „Je pravda, že v doktorských programech je drtivá většina žen, ale když se podíváte, kdo dostane zaměstnání, tak tam je jasná převaha mužů. Kde ty ženy jsou? Je to proto, že by samy nechtěly? Nebo je systém nastavený proti nim? Proč nemáme víc profesorek, proč nemáme víc docentek? Samy nechtějí, nebo někde narazí?“ Marcela Linková z NKC – ženy a věda představila problém rovných příležitostí žen a mužů ve vědě prostřednictvím aktuálních statistik a také aktivit, které v tomto ohledu zavádějí odpovědné instituce v zahraničí. Spolu s místopředsedou vlády se pak dohodli na předání podnětů a na spolupráci při řešení problémových aspektů nastavení české vědy. „Jsme rádi, že se akce uskutečnila na půdě KDU-ČSL a bude mít konkrétní výstupy. Mělo by být podobně jako ve světě samozřejmé, že mladým vědkyním nebude systém bránit věnovat se současně své vysoce kvalifikované práci a výchově dětí,“ konstatovala Pavla Tůmová z pořádající instituce Sdružení žen KDU-ČSL.
