Kontrolní závěr NKÚ zjednodušeně zní: „MF dotaci vyplatilo (bez dostatečných podkladů), přestože EGAP v době ministrování pana Kalouska disponoval dostatečnými kapitálovými rezervami“.
http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-62096190-nku-finance-posilaly-pojistovne-egap-miliardove-dotace-i-kdyz-je-nepotrebovala
Mluvčí EGAP ke kontrole NKÚ mj. uvedla, že „stát vytváří v rámci možností státního rozpočtu posilováním fondů EGAP předpoklady pro její další fungování a rozvoj“.
Podívejme se tedy, jak se EGAP „rozvíjí“. Průměrné roční osobní náklady (bez započtení odvodů na pojištění) dosáhly v roce 2012 u této „Pojišťovny snů“ částky cca 1 200 000 korun. 35 členů představenstva, dozorčí rady a vedení si „vydělalo“ přes 74 miliónů korun hrubého, o 15 miliónů korun více než v roce 2011! Členem představenstva je mj. i exnáměstek exministra Kalouska.
Má být stát štědřejší než soukromá firma?
Vezměme si průměrné roční osobní náklady dnes asi nejznámější soukromé firmy Agrofert, které se započtením odvodů na pojištění mírně přesáhly 400 000 korun na jednoho zaměstnance. Kolik by stát uspořil, kdyby platil svým zaměstnancům přibližně stejně jako tato firma?
Můj odhad je 13 miliard korun. Tento odhad vychází ze vzorku 85-ti státních institucí nebo státem ovládaných firem, v nichž byly v roce 2012 průměrné platy nebo mzdy vyšší než byla celková průměrná mzda v ČR. Při srovnání s Prahou by úspora činila cca 8 miliard korun.
Např.: průměrná měsíční hrubá mzda v České pojišťovně byla necelých 42 000 korun. Ta ovšem měla na rozdíl od EGAP miliardové zisky. Proč by tedy měly být průměrné osobní náklady na jednoho zaměstnance v EGAP skoro 100 000 korun měsíčně? Mají snad někoho sponzorovat?
A jsou možnosti státního rozpočtu takové, aby ve státem ovládaných firmách dosahovaly průměrné mzdy dvou, tří nebo dokonce čtyř násobku průměrného platu v ČR?
Lze pochopit, pokud překročí částku 1 000 000 korun ročně průměrná hrubá mzda ve státním podniku Řízení letového provozu. Jsou zde převážně vysoce specializovaní odborníci, pod značným psychickým vypětím. Jde o životy mnoha lidí. Tím by ale výjimky pro státní firmy měly končit.
Existují sice ještě profese, kde se podle údajů ČSÚ pohybují průměrné roční mzdy nad 1 milión korun (např. primáři s průměrnou měsíční hrubou mzdou cca 84 000 korun). Ale viděl někdo, aby nějaká nemocnice měla celkové průměrné osobní náklady na 1 zaměstnance přes milión korun ročně?
Hranice platové přiměřenosti
Diskutabilní může být, zda je vhodné, aby průměrný plat nejvyšších státních úředníků ústředních státních orgánů byl vyšší než průměrné mzdy primářů (dle ČSÚ přes 90 000 korun). Myslím, že úroveň cca 1 100 000 korun ročně by měla být spíš maximální, a to např. jen pro náměstky ministerstev.
Mzdy v intervalu 1,2-1,8 milionu korun ročně by se pak daly odůvodnit u většiny ředitelů státních podniků. V případech, kdy roční příjem vedoucího zaměstnance nebo člena představenstva přesahuje 1,8 milionu korun, mají se uplatňovat zásady pro odměňování schválené vládou dne 22.2.2010.
Co tyto zásady říkají? Mimo jiné to, že odměňování má být srovnatelné s jinými pozicemi v obdobných obchodních společnostech (kde stát drží více než 33% akcií), státních podnicích nebo jiných státních organizacích zřízených zákonem nebo ministerstvem. (viz bod 4 usnesení č. 159)
A jaká byla v roce 2012 realita? Roční příjmy členů představenstva a dozorčí rady EGAP byly cca o 50% vyšší než ve srovnatelné České exportní bance, a.s.. V součtu téměř 45 miliónů korun!
A srovnání průměrných mezd? V EGAP byla průměrná mzda cca 100 000 korun měsíčně! Jaký je rozdíl mezi touto „Pojišťovnou štěstí“ a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a.s., která je rovněž státem ovládaná a kde je průměr 56 000 korun měsíčně? Ztráta místo zisku, méně zaměstnanců…
Neměl by stát jako stoprocentní akcionář EGAP podat na členy představenstva žalobu pro možné porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře? Z výroční zprávy EGAP vyplývá, že si členové statutárních a dozorčích orgánů rozdělili v roce 2012 průměrně přes 3 200 000 korun na osobu!
Možná by odpovědné osoby mohly případně prokázanou škodu i z významné části zaplatit. Tedy pokud už podstatnou část „odměn“ nepoužily na sponzoring nebo jiné „nezbytné“ náklady na dosažení, zajištění či udržení královsky resp. guvernérsky vysokých (státem dotovaných) příjmů.
http://ciselnik.artega.cz/prumerne_platy_podle_profese.php
