Právě tento fond pomáhal pracujícím v jejich nelehké práci, aby alespoň občas mohli zapomenout na práci a mohli nechat malinko odpočinout tělo i duši. Pomocí tohoto fondu se organizovaly nejrůznější zájezdy, třeba na koncert. Ale nejen to, díky němu mohli zaměstnanci svým dětem uspořádat předvánoční besídku. Lidé se mohli potkávat, takže měl fond i své společenské opodstatnění. Ale pan Kalousek řek: Tak to ne! Musí se šetřit. Ale aby se neřeklo, něco těm chudým zaměstnancům necháme. Třeba jedno procento. Takže teď už nejsou žádné koncerty, žádné výlety, žádné besídky. Jenom a jenom práce. Kolega přece není kamarád a neexistuje proto důvod, proč by se měli zaměstnanci potkávat i mimo práci.

Ale co vy, pane Babiši? Koukám, že to ministerstvo financí je nějaké zakleté! Na co jste to zase přišel? Sebrat zaměstnancům sdruženým v odborech posledních pár stovek, které si mohli odečíst z daňového základu díky členským příspěvkům. Odbory jsou v jednadvacátém století vnímány jako veřejné zlo, jednotliví členové zatajují své členství, je jim vyhrožováno, aby své jméno nespojovali s odbory. A očividně leží v žaludku i Vám.

Měl byste sejít z piedestalu mezi obyčejné lidi, vyzkoušet si obyčejnou práci třeba údržbáře. Pak by Vás nenapadaly takovéto nesmysly! Raději přemýšlejte, jak změnit a nastavit fungování této země, aby se zde poctivým obyčejným pracujícím žilo lépe. To je Vaše povinnost, s tím jste šel do politiky. Nebo se mýlím?