Myslím si, že poslední rok před začátkem školní docházky by měly mít všechny děti stejnou a kvalitní přípravu. Zákon o dětských skupinách v té podobě, v jaké byl schválen v Poslanecké sněmovně, to však nezaručuje.
Dětská skupina je určitá „lehčí“ alternativa mateřské školy, kterou mohou zřídit třeba firmy nebo obce. Musí mít prostory, personál, ale nemusí splňovat všechna kritéria mateřské školy. Absolutně nezpochybňuji význam této věci pro firemní sféru (například) – podnik potřebuje mít u strojů zaměstnankyně, ale místa v obecní školce došla a soukromá je drahá... Je tu možnost zřídit „dětskou skupinu“ – třeba přímo v areálu továrny. Užitečná věc. Přesto jsem podala několik pozměňovacích návrhů. Nebyly vyslyšeny. Proto jsem se při konečném hlasování zdržela a hodlám se obrátit se svými pochybnostmi na kolegy v Senátu.
Vysvětlím. Za prvé nejsem proti alternativním zařízením jako doplňku systému mateřských škol. Pokud budou tato zařízení fungovat na odpovídající úrovni, s odpovídající kontrolou a za alespoň rámcově stejných hygienických předpokladů, jako mateřské školy, pak v tom nevidím žádný problém. Jenže ďábel se skrývá v detailech.
Moje pozměňovací návrhy směřovaly k omezení horní hranice věku, do jakého děti do dětských skupin mohou docházet. V podstatě tak, aby poslední rok mateřské školy navštěvovaly v klasickém zařízení. Důvod? Tyto instituce jsou pod pečlivým dohledem (včetně školní inspekce) a jde tady především o kvalitu předškolní přípravy. Ale dětské skupiny nemají povinnost této přípravy danou zákonem. Musí sice sestavit plán výchovy a péče, ale ten není striktně vázán předpisy platnýmipro mateřské školy. Takže děti z těchto skupiny budou vůči dětem z mateřských hendikepovány. Druhá moje hlavní výhrada se týkala toho, že v zákoně, který dětské skupiny definuje a umožňuje, by mělo být zakódováno, že nejde o školní zařízení (pokud by jím byly, tak se nákladově a celou soustavou regulace dostaneme na úroveň mateřských škol).
Nicméně většina je většina a svoje návrhy jsem prosadit nedokázala. Podle mého se ale nyní přijatý zákon (pokud ho nezmění Senát) dostane brzy do rozporu s jiným předpisem, konkrétně s tím o povinné předškolní docházce, o kterém hovoří vládní prohlášení i předvolební sliby koaličních stran. Tedy o povinnosti absolvovat poslední rok v mateřských školách, čímž se fakticky stane prvním rokem povinné školní docházky. Což je v rozporu s tím, co jsme nyní odhlasovali v parlamentu v souvislosti s dětskými skupinami.
Navrhovaný povinný předškolní rok má přitom velký vzdělávací a sociální význam, je to cesta jak pomoci dětem z vyčleněných rodin k tomu, aby lépe zvládly přechod do školy a následné tempo. A pomůže integraci menšin.
Takže otevřeně říkám, že se i nadále budu snažit o to, aby se zákon změnil. Navzdory ministryni za mou vlastní stranu.
Jsem prostě přesvědčena, že mám pravdu.
