Výběr státních zaměstnanců by měl být založený na otevřené soutěži, jejímž výsledkem by byli nejschopnější pracovníci a v neposlední řadě je nutná personální depolitizace veřejné služby – státní úřady nesmí být trafika pro straníky.
Ale samozřejmě platí i to, že i když veřejná služba musí být službou celé veřejnosti, tak musí také pracovat na zadání vedení úřadu - například když ministr řekne vybírejte takto tyto daně, tak státní správa musí toto politické zadání splnit. To, co je už dnes jasné je, že stávající vládní mutace zákona přímo odporuje modelu nezávislé profesionální státní služby.
Naopak už v principu zakotvuje její závislost na politickém vedení země a to díky principu, kdy šéfa státní správy jmenuje v podstatě premiér.
Z pozměňovacích návrhů k zákonu je zřejmé, že tohoto faktu si jsou vědomi i další moji kolegové ve Sněmovně a proto navrhují vyjmout ten či onen úřad či šéfa úřadu či pracovníky z působnosti tohoto zákona a to se zdůvodněním, aby byla zachována jejich nezávislost.
Jinými slovy, mnoho z nás si tu je vědomo, že tento zákon v této podobě vůbec státní správu nečiní nezávislou a odpolitizovanou.
To ovšem přímo odporuje požadavkům Evropské komise, kterými se tu před nedávnem pateticky a lživě oháněl ministr pan Dienstbier. Naopak - ukázalo se, že nikoli poprvé vědomě lhal - protože Evropská komise chce pravý opak než koaliční vláda premiéra Sobotky.
Jednak Evropská komise zdůrazňuje, že do působnosti zákona by měly spadat pokud možno - cituji "všechny orgány státní služby bez ohledu na jejich právní postavení" a samozřejmě dodává, že opět cituji „rychlost by nikdy neměla být na úkor kvality předpisu“.
Proč nám premiér Sobotka, ministr pro lidská práva Dienstbier a další lhali? Proč tvrdili, že přijdeme o 500 miliard, když nepřijmeme jejich zákon?
Protože chtěli vyvinout tlak, pod kterým bychom přijali paskvil, který umožní panu Sobotkovi zabetonovat své spřízněné trafikanty na nejvyšší pozice ve státní správě.
Proto navrhovatelé změnili paragraf o jmenování generálního ředitele státní služby z kompetence prezidenta a tuto pravomoc darovali panu Sobotkovi.
To je něco, co samozřejmě hrubě odporuje samotnému smyslu zákona a tomu, co potřebujeme jak my, tak tomu, co od nás čeká Evropská unie.
Troufám si říct, že větší kritiku unie bychom sklidili za schválení prosobotkovské verze, než když zákon budeme ještě nějaký čas projednávat.
Pochopitelně návrh zákona má daleko více chyb, které již zmínili a jistě ještě zmíní další vystupující.
Já chci za nás ovšem zdůraznit, že základním principem musí skutečně být personální odstřihnutí státní správy od vládnoucích politiků.
A prioritní je v tomto ohledu princip, že šéf státní správy není jmenován premiérem, ale prezidentem, který je přímo volený a je protiváhou stranické vládě ve Sněmovně.
Proto Vás opět žádám o podporu tohoto našeho pozměňovacího návrhu.Stávající verzi zákona Úsvit podpořit nemůže.Samozřejmě však rádi nadále povedeme konstruktivní diskuzi, abychom se společně dobrali verze přijatelné napříč Sněmovnou.Diskuse se však jeví jako nekonečná a je zřejmé, že je potřeba čas na to, najít shodu napříč politickým spektrem. V souladu s paragrafem 95 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vznášíme návrh na vrácení projednávání zákona zpět do 2.čtení.