Vite, proč my Nezávislí nemáme problémy s ženami na
kandidátkách, a máme je často, když ne na prvních, tak na předních místech, a
řada našich kandidátek je vyloženě půl na půl? Protože se nechováme jako
hovada, neurážíme se, nehovoříme jako dlaždiči a k ženám se chováme jako
džentlmeni. Protože opak je přesně důvod, proč ženy do politiky nemíří – důvodem není,
že by nechtěly, důvodem není, že by na to neměly, ale důvodem je to, že
odmítají čelit tomu, jak se muži v politice chovají – často jako sprostá
hovada, která si nevidí do úst, jako nejchytřejší, nejschopnější, jediní
vyvolení, které někdo předurčil k tomu zachraňovat svět. To natřásání kohoutích
per je někdy navíc tak trapné, že se nerdí jen ženy.
Ze stejného důvodu mají z politiky
kopřivku i normální lidé, kteří jsou zvyklí chovat se k sobě slušně,
názory si vyměňovat kultivovaně, neurážet se, a i odlišné stanovisko si říct na
určité úrovni. Protože jak vstoupí na půdu politiky, ať jde o tu „velkou“ nebo
to „malou“ komunální, mohou se stát terčem takové neomalenosti, drzosti a
malosti, že jen valí oči. Lidi bez vzdělání urážejí ty s titulem i v ryze odborných
otázkách, kterým vůbec nerozumí, lidé nezkušení kádrují ty zkušené, lidi hloupí ty moudré… A
nikdo se nad tím ani nepozastavuje. Kdo by chtěl v tomto hysterickém a
nepřátelském prostředí trávit čas?
Když se k tomu přidají osobní urážky a
útoky, proti kterým nemáte obrany, nebo je běžné prostředí, kde slova jako k..a,
p..a, č…k jsou běžné jako den a noc, co by v takovém prostředí dělaly
ženy? A co by v něm dělali vůbec inteligentní lidé?
Tím chci také říct, že
ženy v politice znám jako velmi pracovité (kam se pánové hrabou), často jsou
mnohem chytřejší a schopnější, nepochybně více pragmatičtější a efektivněji
uvažující, umí vyřešit problémy často rychleji a lépe. A to je hlavní problém – pro muže,
kteří jsou přesvědčeni o své neomylnosti, utápí se ve své přirozené
nadřazenosti, mají nějaké komplexy a mindráky, je schopná, a nedej bože úspěšná
žena takové nebezpečí, že její snahu proniknout do politiky raději dopředu
zadusí – svým chováním, kterým ji tak otráví, že ji to samu rychle přejde.
Nezávislí jsou na
tom jinak – už dávno jsme pochopili, že pustit mezi sebe schopné ženy je pro
nás obrovské terno. Stavíme na tom komunální kandidátky, mnoho žen jsme v minulosti
vyslali i do vyšší politiky, a ženy mezi sebou si „hýčkáme“ – mají totiž jiný pohled
na svět, a nad čím my někdy dumáme hodinu, ony často vyřeší pět minut po svém
příchodu. A žádná skutečně nemá problém do politiky jít – tedy přesněji vstoupit do
politiky prostřednictvím Nezávislých.
Je pravda, že v zastupitelstvech plných
mužů jsou pak hodně v šoku, co tam ti pánové předvádějí, ale tady bych
zmínil další, velmi důležitou vlastnost žen v politice – jsou houževnaté,
nevzdávají se, a dokáží si získat úctu a respekt lidí. Mám více takových žen vedle sebe - a velmi si jich za to, co dělají pro svá města vážím. To, co však musí vydržet za chování od mužů kolem, za to se jako chlap stydím. Proto se také sám chovám jinak, a ženy v politice považuji za výhru, o kterou jako by tato společnost nestála. Tedy závěr – pánové, začněme se chovat jako džentlmeni, a i bez kvót
mezi nás mnoho žen rychle přibude. Mezi hovada nepřijdou ani s kvótami.
